Jak se organismus k takové křížové alergii dopracuje? Děje se tak v případě, že nové alergeny vykazují podobnost s alergeny již známými, které má tělo uložené jako nebezpečné, a při kontaktu s nimi spouští obrannou reakci. Ačkoli může jít zdánlivě o zcela odlišný zdroj, struktura alergenů se vzájemně podobá. Pylový alergik tedy může např. dodatečně získat potravinovou alergii. Polovina lidí trpících alergií na pyl břízy tak reaguje obdobně i na jablka a lískové oříšky. Při alergii na roztoče odpovídá tělo často podobně na mořské plody, jako jsou mušle nebo korýši. Lidé s alergií na traviny pak mohou zápasit s problémy po požití arašídů nebo sóji a tak dále.

Jako by pyly nestačily

Zatímco na přelomu tisíciletí podle statistik trpělo touto křížovou alergií přibližně 15 procent pacientů, kteří se potýkali se sennou rýmou, jejich počet stále stoupá a dnes je téměř čtyřnásobný. Příčinou je, jak tvrdí odborníci, mimo jiné dostupnost typických pokrmů z celého světa bez ohledu na vzdálenosti a celoroční nabídka sezónního ovoce, jehož konzumace mimo sezónu je pro organismus nepřirozená a zatěžuje imunitní systém.

Jak se bránit

Proti křížové alergii lze bojovat stejně jako proti té, která se vyskytuje „sólo“. Důležité je především zjistit, zda nepatříte mezi ty méně šťastné alergiky, kterých se křížení týká. Je vhodné, pokud víte o základní citlivosti svého těla na určitý podnět, nechat se testovat i na příbuzné alergeny. Je také dobré vědět, že je-li právě sezóna „vašeho“ základního alergenu, pak nejspíš bude silnější i reakce na potravinu, s níž je v křížovém vztahu. Bývá také pravidlem, že reakci vyvolá tato potravina spíše v syrovém stavu, krátce povařená a případně ještě na několik dní zamražená by potíže dělat neměla. Pozor ale, tento postup je neúčinný u burských oříšků nebo celeru.

Kudy prošla sója?

Už víte, že trpíte křížovou alergií pyly trav – sója, a opět nepříznivě reagujete například na směs koření? Je to dáno tím, že v některých potravinách se mohou objevit stopy potravin jiných, třeba právě těch, které váš organismus dráždí. I to byste tak při nákupu a konzumaci surovin měli sledovat – podle evropské směrnice by možné stopy nejčastějších iniciátorů alergie měly být zmíněny na obalu. W

Nejčastější křížové alergie:

Pelyněk, jitrocel: anýz, artyčok, banán, kari, meloun, mrkev (syrová), paprika, petržel, celer, hořčice, rajčata, cibule

Bříza, líska, olše:  peckové a jádrové ovoce (jablko, meruňka, avokádo, hruška, třešně, broskev), arašídy, lískové oříšky, mandle, sója, celer

Trávy, obilí: obiloviny a luštěniny (fazole, čočka, hrách, sója, burské oříšky) kari, brambory, kiwi, špenát, rajčata

Latex: ananas, avokádo, banán, syrové brambory, kiwi, mango, meloun, broskve, rajčata

Domácí roztoči: mořské plody (mušle, korýši)

Alergie nebo intolerance?

Skutečnost, že vaše tělo reaguje na určitou potravinu, ještě nemusí znamenat alergii. Může jít o tzv. intoleranci – nesnášenlivost. Tělo v těchto dvou případech reaguje různě. Při alergii je vždy aktivován imunitní systém, přičemž k vyvolání nežádoucí reakce mnohdy stačí i stopové množství alergenu. Intolerance, nesnášenlivost proti tomu není způsobena imunitní reakcí, ale metabolickou poruchou. Jedná se o nedostatek nebo úplnou absenci látek (zpravidla enzymů), které se podílejí na zpracování potraviny nebo její složky. Na rozdíl od alergie se projev intolerance určité potraviny projeví obvykle až po konzumaci většího množství.