Jaké nejčastější alergeny trápí pacienty?

Nejčastějšími celoročními alergeny v našich geografických podmínkách jsou roztoči domácího prachu a alergeny některých domácích zvířat (kočka, morčata, pes...).  Problémem jsou ale i alergeny sezónní, především jarní a letní pyly a na podzim vzdušné plísně.

Co by mne mělo navést k podezření, že jsem na něco alergický? Jaké jsou základní projevy či příznaky?

Projevy alergie se odvíjejí od typu postižení a od orgánu, který je alergií postižen. Nápadnými příznaky jsou náhlá rýma a kýchání či ucpaný nos, slzení, svědění a zarudnutí očí, kašel v reakci na určité prostředí. Mohou ale být i kožní vyrážky nebo otoky, potravinová alergie se projevuje pálením v ústech a hrdle a při větších reakcích nevolností, nebo dokonce celkovou slabostí, a v extrému až tzv. anafylaktickou reakcí.

Které alergie patří mezi „sezónní“? Od kdy do kdy přibližně tato sezóna trvá?

Prvními sezónními alergeny bývají pyly jarních stromů, hlavně olše a lísky, krátce po nich pyl břízy a v dalším období i pyly řady dalších stromů. Problémy může působit i řepka. Typická sezóna travních pylů začíná někdy v květnu a končí až v pozdějším létě, překrývá se s ní sezóna alergenních bylin a plevelů. Časný podzim je pak obdobím vzdušných plísní.

Trpí alergiemi více lidé ve městech nebo ve vesnických lokalitách? Jakou roli hraje znečištěné prostředí?

V obou typech prostředí se uplatňují v podstatě stejné alergeny. Ve městech bývá nicméně často zátěž alergeny kombinována s polétavým prachem, pylová zrna bývají narušena dopravními exhalacemi a zvyšují tak svůj alergizující účinek. Často bývá ve městech narušena cirkulace vzduchu a na potížích se podílejí i mnohé neudržované zatravněné či zaplevelené plochy, známé hlavně z okrajových částí větších měst.

Nakolik jsou předpoklady, že budu na něco alergický, spojené s genetikou?

Alergie má jednoznačně významnou dědičnou složku. Děti rodičů trpících nějakou alergií mají vysokou pravděpodobnost, že nějakou alergií budou také trpět, nikoliv ale nutně stejnou formou jako jejich rodiče.

Stejně jako mohu určitou alergii v průběhu života získat, existuje možnost, že odezní?

Alergie je problém na celý život. Lze ovšem občas pozorovat její zklidnění s vymizením či alespoň snížením intenzity příznaků. Je třeba ale počítat s tím, že takto usnuvší alergie se může kdykoliv zase probudit.

Lze se léčit svépomocí nebo je nutná lékařská pomoc?

Záleží samozřejmě na typu a závažnosti alergie. Zanedbání alergických příznaků může vést k rozvoji dalších forem (např. přechod alergické rýmy v astma), reakce na potraviny nebo včelí a vosí jed může při další expozici skončit těžkou život ohrožující reakcí. Zcela ojedinělé a minimálně obtěžující příznaky pylové alergie lze někdy řešit antihistaminiky koupenými v malém balení v lékárně. Nebezpečím mohou být nadužívané nosní uvolňující kapky, které mohou postupně poškodit nosní sliznici. Je vždy lepší alergii konzultovat s lékařem a nechat se alergologicky vyšetřit. Lékař pak nejlépe posoudí, zda a jak potíže léčit.

Alergická reakce – jaké může mít podoby a jaká je první pomoc?

Potřeba urgentní první pomoci se týká především akutní anafylaktické reakce a akutního záchvatu průduškového astmatu. První reakce je těžká systémová odpověď na nějaký alergenní podnět, byť třeba v minimálním množství. Bývají to nejčastěji některé typické potraviny (ořechy, arašídy, mák, ryby, mořské plody...), ale reakce může vzniknout i po bodnutí včelou nebo vosou, občas nastává po některých lécích nebo při podání lokálního anestetika nebo kontrastní látky při některých zdravotnických postupech. Jde o reakci, která často začíná svěděním kůže celého těla, otoky, dechovými potížemi, slabostí, poklesem krevního tlaku až kolapsem, není-li stav řešen, může skončit smrtí. První pomocí je zajištění krevního tlaku (zdvižení končetin, poloha hlavy níže než trupu). Následovat by měla aplikace adrenalinu autoinjektorem, který pacienti s rizikem anafylaktické reakce mají mít u sebe. Mohou se podat i léky, které mívá pacient ve svém pohotovostním balíčku. V každém případě je třeba hned volat rychlou záchrannou pomoc, která jediná má možnost pacienta plně zajistit a která jej následně odveze k minimálně 24hodinovému sledování do nemocnice.

Při akutním záchvatu astmatu s dušností, pískoty a sípáním při dýchání je třeba zachovat klid, pacientovi ulevit v jemu vyhovující poloze a podat ihned inhalaci úlevového léku, který má mít nemocný astmatem vždy s sebou. I v tomto případě volejte rychlou záchrannou pomoc.

Firmy vyrábějící čisticí prostředky, vysavače, čističky vzduchu tvrdí, že by alergici měli žít v hygienicky 100% čistém prostředí, bez prachu roztočů. Je to správný způsob, jak chránit své zdraví?

Uvedené postupy se v průběhu minulých let ukázaly jako neúčinné a paušální a intenzivní eliminace všech potenciálních zdrojů alergenů se již nedoporučuje. Z logiky věci vyplývá, že je jistě nevhodné např. chovat domácí zvíře, na které mám jasnou alergickou reakci. Je třeba se vyhýbat i rizikovým potravinám, na které již reakce byla. Úklid má být pravidelný a v rozumné míře, doporučují se účinné vysavače, které nešíří prach zpět do prostředí.

Je možné předcházet nepříjemným stavům i jinak než užíváním léků či vyhýbání se styku s alergeny – např. změnou životního stylu?

Životní styl a každodenní režim jsou vždy součástí léčby. Sama změna životního stylu obvykle alergii nebo astma nevyřeší, může však podpořit celkové zdraví organizmu a spolu s léky dostat alergické projevy pod kontrolu. Zásadním požadavkem je ovšem nekouření. Kouření, a to i pasivní, bylo nezpochybnitelně prokázáno jako významný rizikový faktor rozvoje astmatu a jeho nepříznivého průběhu. Dráždění sliznic kouřem přispívá
také k projevům rýmy i zánětu spojivek.