„Je možné že lidská rasa vymře. Není to zatím nevyhnutelné. Myslím ale, že je skoro jisté, že do tisíce let zemi zasáhne katastrofa jako nukleární válka, nebo globální oteplování,“ řekl ve čtvrtek profesor cambridgeské univerzity na otázky posluchačů rádia BBC. „Je zásadní, abychom osídlili vesmír. Věřím, že v budoucnu budou soběstačné kolonie na Marsu, ale i jiných místech sluneční soustavy. Pravděpodobně to ale nebude v příštích 100 letech,“ řekl.

Nemoc ho ochromila v 21 letech

Vědec trpí vzácným typem sklerózy tzv. Lou Gehrigovou chorobou, která se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Na chorobu neexistuje žádný lék. Nemoc zasáhla Hawkinga v závěru studií, když mu bylo 21 let, a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Desítky let se nemůže vůbec hýbat.

"Neznám nikoho, kdo s touto chorobou tak dlouho přežil. Je to neuvěřitelné," řekl ředitel londýnského centra pro nervová onemocnění Ammar Al-Chalabi. "Je nezvyklé, aby podobní pacienti přežívali desítky let, navíc bez vážných problémů. Mnoho dlouhodobě přeživších musejí používat dýchací přístroje, které Hawking nemá," přitakává neurolog Rup Tandan z Vermontu.

Fotogalerie

5 fotografií

Navzdory svému špatnému zdravotnímu stavu se podíval i do vesmíru

Autor: Profimedia.cz

Vědci zkoumají Hawkingovo DNA

Z dosud neznámého důvodu nemoc u Hawkinga postupovala pomaleji, než ve většině podobných případů. Al-Chalabi s kolegy analyzuje vědcovu DNA a porovnává ji s DNA jiných pacientů. Snaží se zjistit, zda je jeho nemoc nějak výjimečná či zde existuje nějaká genetická změna, aby se Hawkingovo dlouhé přežití dalo vysvětlit a poznatky se mohly použít pro jiné pacienty.

Hawking se prý snaží na svá fyzická omezení nemyslet. "Jsem postižen prakticky celý svůj dospělý život. Nezabránilo mi to mít hezkou rodinu a být úspěšný v práci. Snažím se žít co nejvíc normálně a nemyslet na svůj stav a nelitovat, co všechno mi nemoc znemožnila dělat," uvedl svérázný vědec na svém webu.