Když se rozpadne manželství, po letech každého zajímá, kdo se má lépe. Před patnácti lety, o silvestrovské půlnoci 1992, se rozdělilo Československo. Hrdí Slováci chtěli kopat za sebe a mnozí Češi měli pocit, že je "bratia" brzdí v rozletu. Jak se tedy mají oba národy patnáct let poté? Nedělní Blesk se pokusil porovnat některé údaje. Češi vedou 7:4.

Plusy HOSPODÁŘSKÝ RŮST Z pohledu růstu hrubého domácího produktu je na tom lépe Slovensko (8,7 %) než Česko (5,8 %). Ekonomové však měří HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Jestliže 25 zemí EU představuje 100, pak Slovensko má 66,6 a Česko 82 procentních bodů. Tudíž jsme na tom o něco lépe. NEZAMĚSTNANOST Hůř je na tom Slovensko, kde 13,4 %, zatímco v Česku je 7,1 %. PRŮMĚRNÁ MZDA Na Slovensku je asi o třetinu nižší než v Česku, v přepočtu na české koruny je to 21 462 v ČR a 15 521 v SR. CENA ELEKTŘINY České domácnosti zaplatí za kilowatthodinu 2,33 Kč, slovenské 3,36 Kč. NEMOCI Trpíme podobnými nemocemi a šance na vyléčení stoupla v obou zemích. Na rakovinu onemocní ročně 67 tisíc Čechů a 29 tisíc jich zemře. Na Slovensku s polovičním počtem obyvatel onemocní 20 tisíc lidí a každý druhý zemře. MĚNA Česká koruna je pevnější: za 80 Kč lze pořídit 100 Sk. ŠANCE NA DOŽITÍ Podle takzvané střední délky života jsou na tom lépe Češi: ženy mají šanci dožít se téměř 80 let, muži 73,5 roku - na Slovensku je to 78 a 70,5 roku. Minusy INFLACE Nyní je mírně příznivější na Slovensku, podle prognóz EU by se měla v roce 2009 v obou zemích pohybovat kolem 3 procent. DANĚ Ze svých příjmů Slováci zaplatí 19 % na daních státu, zatímco Česko zavádí sice 15 % daň, ale ze superhrubé mzdy, takže reálně je to kolem 23 %. ROZVODY Čtyři z deseti slovenských manželství skončí u rozvodového soudu, v Česku je to pět z deseti. PŘIJETÍ EURA Schodek veřejných rozpočtů se v obou zemích pohybuje kolem 3 %, což je podmínka pro zavedení eura. Slovensko toho chce dosáhnout dřív.
"Že mi je lúto..." Slovy písně Elánu a skupiny Lojzo "tak jej napíš odkáz, že ti je lúto" by se nejspíš daly vyjádřit pocity většiny Slováků patnáct let po rozpadu Československa. Ukázala to anketa agentury MVK. Společný stát by podpořilo více než 40 % dotázaných. Lítost nad tím, že se federace rozpadla, vyjádřilo 35 % Slováků, dalších 28 % uvedlo, že měli Československo rádi. Dodali však, že jsou spokojeni i se samostatným Slovenskem.
Kdo za to může? Václav Klaus (66) Jako premiér měl v roce 1992 lví podíl na rozdělení Československa. Také to dotáhl až na prezidenta. A brzy bude funkci hlavy českého státu obhajovat. Vladimír Mečiar (65) 90. letech byl hlavní hvězdou slovenské politiky. Premiérskou funkci zastával s přestávkami až do roku 1998. Na rozdíl od Klause hraje jen druhé housle. Je řadovým poslancem.