Pákistán je v plamenech! Čtvrteční atentát na opoziční vůdkyni Bénazír Bhuttovou (+54) odstartoval vlnu násilí a nepokojů. Ve vzduchu visí nová politická krize. Spanilou jízdu bývalé dvojnásobné premiérky a favoritky v lednových parlamentních volbách ukončily kulky do krku a do hrudi, když po předvolebním shromáždění nastupovala do auta. Fotograf agentury Getty Images John Moore, který byl zřejmě poslední, kdo političku vyfotil, vzpomíná na osudný okamžik: "Rozběhl jsem se, dostal jsem se tak blízko, jak to šlo a vyfotil ji, jak mává davu," líčí Moore. "A pak se najednou ozvaly výstřely, ona zmizela dolů, propadla otevřenou střechou vozu. Zvedl jsem foťák a v tu chvíli zazněl výbuch ... pak, pochopitelně, pak vypukl chaos." Přestože Bhuttová byla okamžitě převezena do nemocnice v Rávalpindí, lékařům se jí zachránit nepodařilo. K odpovědnosti za čtvrteční vražedný atentát se přihlásila Al-Káida. Bhuttová podle mluvčího této teroristické organizace musela zemřít, protože se spojila s bezvěrci (tj. Západem) a společně vyhlásili válku mudžáhidům (bojovníkům svaté války islámu). Její smrt provázejí silné emoce. Nepokoje zmítají celou zemí a zatím při nich bylo zabito nejméně 11 lidí. Vláda uvedla do plné pohotovosti policii a polovojenské jednotky. V provincii Sindh, odkud Bhuttová pocházela a která je baštou jejích stoupenců, rozmístila armáda 16 000 vojáků, kteří mají dovoleno rozhánět protesty ostrou střelbou. V Karáčí, největším pákistánském městě a hlavním městě provincie Sinh, během noci skupiny mladíků zapalovaly automobily a obchody. "Od uplynulé noci tu byla napáchána spousta škod. Obchody, auta i vládní budovy byly vypáleny," řekl Azhár Alí Farúkí, vysoký policejní důstojník z Karáčí. "Snažíme se mít situaci pod kontrolou, ale emoce lidí jsou velmi rozjitřené," dodal. Útok šokoval celý svět. "Její smrtí (indický) subkontinent ztratil významnou političku, která usilovala o demokracii a usmíření ve své zemi," řekl mluvčí indického premiéra Manmóhana Singha. Americký prezident George Bush vyzval k potrestání pachatelů "zbabělého činu" a naléhal na pokračování "demokratického procesu" v zemi. Rada bezpečnosti OSN se sešla k mimořádným konzultacím. V zemi byl vyhlášen třídenní státní smutek. Zabití Bhuttové patrně dále prohloubí politickou krizi v zemi, kde vede prezident Mušaraf boj proti islámským radikálům, i proti svým politickým oponentům, kteří ho - včetně Bhuttové - viní ze snahy volby zfalšovat. Letos zažil Pákistán více než 40 sebevražedných útoků, při nichž zahynulo nejméně 770 lidí. Analytici soudí, že Mušaraf nyní využije situace, aby znovu zavedl výjimečný stav a zrušil, nebo alespoň odložil volby plánované na 8. ledna. Podle nich atentát uvrhl Pákistán do jedné z nejhorších krizí jeho šedesátileté historie.
Život Bénazír Bhuttové Bénazír Bhuttová patřila k jednomu z nejvlivnějších rodů v Asii. Stala se první premiérkou muslimské země (1988-1990 a 1993-1996) a v 35 letech nejmladší ženou v této funkci na světě. Obdivovaná a charismatická intelektuálka se celé roky skrývala v exilu. Odtud také vedla opoziční Pákistánskou lidovou stranu (PPP) a svým stoupencům slibovala, že se vrátí, aby ukončila vojenskou diktaturu. Letos v říjnu tak po více než osmi letech učinila, aby se angažovala v lednových parlamentních volbách. Už od počátku její příjezd provázely násilnosti a již jednou unikla smrti při pokusu o atentát. Navíc se nepohodla s prezidentem Parvízem Mušarafem a skončila i v domácím vězení. Bénazír Bhuttová se narodila 21. června 1953 v Karáčí jako dcera politika Zulfikara Alího Bhutta, který byl prezidentem republiky a předsedou vlády (1971-1977) a zasloužil se o nastolení demokracie. V roce 1977 byl sesazen a po dvou letech věznění popraven. Bénazír si nad jeho hrobem, slíbila, že si odpočine, dokud se do Pákistánu nevrátí demokracie. Po studiích na Harvardu a Oxfordu se vrátila do Pakistánu, zapojila se do politické práce v PPP a organizovala demonstrace a protestní akce proti diktátorskému režimu. Po několikerém věznění odjela do exilu v Londýně a v Paříži, odkud se za jásotu svých obdivovatelů vrátila v dubnu 1986. Postavila se do čela opozice a v prosinci 1988 usedla do křesla premiérky. V roce 1990, kdy byla odvolána hlavně na nátlak ozbrojených sil pro korupci a zneužívání moci. Bhuttová se ale nevzdala a v parlamentních volbách v říjnu 1993 její strana vyhrála a ona podruhé zasedla do čela vlády. Po třech letech byla opět odvolána kvůli korupci. Podíl na sesazení měla i vražda jejího bratra Murtázy. Objevily se totiž dohady, že stála v jejím pozadí, protože Murtáza patřil mezi její odpůrce. Další její bratr Šahnaváz byl v roce 1987 otráven ve Francii. S manželem Ásifem Alím Zardárím, velkostatkářem a podnikatelem, se kterým měli syna a dvě dcery, odsouzena v nepřítomnosti za korupci k pětiletému trestu vězení a pokutě 8,6 milionu dolarů. Nejvyšší soud později vyhověl odvolání, zrušil rozsudek a nařídil zahájit s Bhuttovou a s jejím manželem nový proces. Poté byla opět odsouzena, v Pákistánu za neúčast u soudu a v Ženevě k podmínce za braní úplatků. Pro miliony svých obdivovatelů ale byla až do své smrti nadějí, pro odpůrce, převážně z řad islamistických radikálů, nenáviděným nepřítelem. Nedlouho před atentátem: Sanitka odváží raněné:
