Po šedesáti letech se dočkal Jan Antonín Baťa zastavení stíhání kvůli tomu, že se veřejně nepříhlásil do odboje proti nacistům. V roce 1947 byl proto odsouzen k patnácti letům vězení. I když J. A. Baťa zemřel v roce 1965 v Brazílii, zrušením rozsudku se očistilo jméno Baťa. Podle žalobců je J. A. Baťa nevinný. "Nebyl spáchán žádný trestný čin, věc byla bez dalších opatření založena," řekla dnes mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. Ze spisových materiálů nebylo údajně možné dovodit, zda tehdy bylo zahájeno prověřování, případně zda byl Baťa vůbec obviněn. Jan Antonín Baťa je byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde v roce 1965 zemřel. Tomáš Baťa junior při červnovém soudním jednání nevyloučil, že by se v budoucnu mohl domáhat odškodnění za zabavený majetek. Odsuzující rozsudek v roce 1947 padl i přesto, že obhajoba poukazovala na brazilské občanství obviněného a na to, že Národní soud se týká pouze Čechů a Slováků. Tento revoluční soud byl složen hlavně z politických soudců, jen předseda byl právník. Rozhodnutí Národního soudu nabylo ihned platnosti, odvolání možné nebylo. Podle nynějších zjištění měl Národní soud už před 60 lety k dispozici důkazy svědčící ve prospěch J. A. Bati, nijak se jimi však nezabýval. Z archivních materiálů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity - třeba na pomoc uprchlíkům z Francie. J. A. Baťa také pomohl asi třem stovkám židovských rodin uprchnout před nacismem do Kanady, USA, Mexika, Číny. Rodiny svých zaměstnanců tam poslal za prací.