Jak se daří dvěma sestrám bývalé československé federace? Mohou si po osmi letech samostatného života závidět, nebo naopak? Co dokázaly a co je trápí? Metropole na Dunaji je už na pohled klidnější. Ročně se tu také stane třikrát méně vražd a dokonce čtyřikrát méně dopravních nehod než v Praze. Je tu méně bezdomovců a žebráků, ale také mnohem méně turistů. I Bratislava má však svá trápení. V porovnání s Prahou bojuje s vyšším procentem nezaměstnanosti a především se snaží, stále marně, vybudovat vysněné metro. Rozdíly začínají už u průměrné mzdy. Číselně sice vypadají podobně, ale po přepočítání jsou na tom v Bratislavě o poznání hůř. Zatímco v metropoli Slovenska je průměrná mzda 16 357 slovenských korun - v přepočtu 12 441 českých korun -, v Praze je o více než pět tisíc korun vyšší - 17 740 českých korun. Bratislavané už několik let sní svůj sen. Sen o podzemní dráze, která by zjednodušila bratislavskou dopravu, si slovenská metropole odnesla ještě z dob společného státu. "O výstavbě metra uvažujeme už od šedesátých let 20. století. První etapa má vést ze sídliště Petržalka na hlavní železniční stanici," říká Gabriel Čech, vedoucí oddělení územního plánování bratislavského magistrátu. Plán metra má Bratislava sice už několik let, stále ale nemá přibližně 14 miliard slovenských korun na výstavbu. Metro se mělo začít stavět už před třemi lety, další vysněný termín je rok 2005. V únoru by projekt měla opět posoudit slovenská vláda, která ho už několikrát zamítla. Zatím to vypadá, že sen o podzemní dráze vydrží Bratislavě ještě dlouho. Hlavní město Slovenska navštěvuje v porovnání s Prahou neúměrně méně turistů. "Ročně přijede do Bratislavy alespoň na jednu noc asi 455 tisíc lidí, z toho je více než polovina cizinců," řekla Soňa Jesenská z bratislavského magistrátu. Česká metropole je v tomto ohledu pětkrát úspěšnější. Ročně v Praze přespí téměř dva a půl milionu turistů, tři čtvrtiny z toho jsou ze zahraničí. Slovenská metropole přitom do památek ročně investuje miliony korun. "Nedávná rozsáhlá obnova historického jádra Bratislavy vrátila do ulic v centru život v pravém slova smyslu. Lidé už tudy jen neprocházejí, ale tráví tu i svůj volný čas," řekl Gabriel Čech. Bratislava má s Prahou i něco společného. Podobně jako naše »srdce Evropy« stárne. "Od roku 1980 se průměrný věk Bratislavana zvýšil o pět let na dnešních 38,4 roku," konstatovala Jesenská. Praha je podle čísel ještě o dva roky starší. "V Bratislavě klesá porodnost, je tu nedostatek finančně dostupných bytů pro mladou generaci i výhodných pracovních míst. To jsou některé z důvodů," vysvětlil Čech. Pokud přijede do Bratislavy český návštěvník, hned na první pohled pozná některé nesporné výhody slovenské metropole. Je tu například levnější taxislužba, u které se však doporučuje hlídat zapnutý taxametr a při nasedání se zeptat na cenu. Ceníky totiž nejsou vyznačeny na vozech. I cestování městskou hromadnou dopravou je v Bratislavě o něco jednodušší. Na každé zastávce je automat na jízdenky, které si tak mohou lidé koupit v kteroukoliv denní nebo noční hodinu. Slovenská metropole je zároveň mnohem »zelenější«, vzrostlé stromy krášlí i samotné centrum. A především teď v zimě určitě potěší teplé kaštany za »pár« slovenských korun, které se tu prodávají po celý rok.