Britský ministerský předseda Tony Blair dnes podal demisi. Poslední veřejné prohlášení předtím si ale pro sebe vyhradila jeho žena Cherie, která davům novinářů shromážděných před sídlem premiérů v Downing Street řekla: "Vás postrádat nebudeme." Blair pak odjel do Buckinghamského paláce, kde během půlhodinové audience u královny Alžběty II. složil funkci. Královna ještě dnes předvolá dosavadního ministra financí Gordona Browna, aby ho pověřila sestavením nové vlády. Pro několik hodin by měl Blair ještě zůstat poslancem. Očekává se ale, že i tuto funkci ještě dnes složí. Závisí to prý na tom, zda bude skutečně jmenován zvláštním zmocněncem pro jednání o míru na Blízkém východě. Blair vládl Británii něco přes deset let a britský tisk se dnes shoduje, že s jeho odchodem končí celá éra. I konzervativní list The Daily Telegraph napsal, že Blair patří spolu s Margaret Thatcherovou k nejvlivnějším poválečným ministerským předsedům. Blair přivedl před kamery v Downing Street i rodinu. Kromě Cherie to byly děti Nicky, Euan, Kathryn a Leo, který se narodil během Blairovy vlády, takže nezná jiný domov, než oficiální sídlo premiérů. Ministerský předseda, který pro Labouristickou stranu dokázal vyhrát troje volby za sebou, předsedal rozsáhlým změnám jak v ústavě vytvořením skotského a velšského parlamentu, zrušením práva podstatné části dědičných šlechticů na místo ve Sněmovně lordů, sjednáním historické dohody o usmíření v Severním Irsku, tak v běžném životě lidí díky rekordním investicím do školství a zdravotnictví. I když labouristé to označují za obrovský pokrok, opoziční konzervativci soudí, že Blair zejména promeškal četné příležitosti a nedosáhl tolik, kolik po rozhodném vítězství v roce 1997 mohl. Všichni se shodují, že jeho rozhodnutí zahájit společně s USA intervenci v Iráku je "kontroverzní". Mnoho významných lidí ho kritizuje jako katastrofu jak pro Británii, tak pro západní Asii. Blair dnes znovu v parlamentu potvrdil, že si spornost tohoto kroku uvědomuje, ale že na něm trvá. Při posledním odjezdu z Downing Street mu invazi připomněla skupinka mírových demonstrantů.