Tři tašky plné oblečení, igelitky s instantním jídlem, ale také polštář, spacák, kniha o Harry Potterovi či fotografie syna Denise a psů. To všechno si nechal donést do cely na policejní stanici v Kampton parku v JAR Radovan Krejčíř. Jen pár hodin poté, co se ve středu dal znovu zatknout, ho tam Blesk navštívil. Mimochodem, právě si k večeři mohl dát steak. Odmítl. * Nechutná vám tady? "Nemám hlad..." * Jste tady podruhé, zvykl jste si? "Ano, je to tu výborné." * Opravdu? I v porovnání se Seychelami, kde jste bezmála dva roky s rodinou žil? "Tak je to podobné, protože už i na Seychelách jsem to vnímal jako vězení v ráji." * Takže tady je to pro vás už standard? Jaký tu máte režim? "Řeknu to jinak. Nemám tu žádný problém." * A ve věznici Modderbee, která je prý daleko tvrdší? "Ani tam ne. Navíc to je perfektní zařízení, něco na způsob hotelu." * To znamená? "Oproti této věznici je tam čisto. Mají tam perfektní sprchy, na cele malou kuchyni, kde si sám můžete uvařit, můžete si tam přinést DVD. A venku je velké hřiště, kde si lze zahrát třeba basket." * Takže byste byl radši tam? "Z těch důvodů, co jsem řekl, ano. Ovšem jen když tu není moje rodina. Tam totiž můžu mít návštěvu třikrát týdně a jen za sklem, zatímco tady každý den. " * Kolik je vás na cele? Prý až čtyřicet. "To jsem zažil jen první dva dny v Modderbee." * A jak se k vám chovali? "Byli výborní." * Jak to myslíte? "Měl jsem se tam jako v ráji, nosili mi jídlo. Třeba jednou, když jsem déle spal, měl jsem přes mříže prostrkáno 27 pomerančů." * Nikdo si na vás nic nedovolil? "Ne. Když máte peníze, respektují vás. Chodili si pro cigarety." * Jste ve vězení mimo jiné kvůli falešnému pasu. "Ten pas nemůže být uznán jako falešný. Seychelské úřady daly mně, mé ženě a synovi Denisovi k dispozici novou identitu. Dostali jsme nejen pasy, ale i rodné listy a já také oddací." * Seychelské úřady se k vám ale nehlásí? "Bylo to pro mě velkým překvapením, že to neřekly. Za každou žádost jsem platil 500 rupií." * Co se vám honilo hlavou,při zadržení? "Byl jsem si jistý, že vědí, o co jde. Myslel jsem si, že to mám pod kontrolou, ale..." * Proč jste je vůbec opustil Seychely? "Jsem člověk, který potřebuje pořád něco dělat. I když těch důvodů, proč jsem se rozhodl pro život jinde, bylo víc." * Jaké třeba? "Oni mě tam brali jako bohatého člověka, který nebude mít problém jim platit. Mysleli si, že se ze mě stane dojná kráva, ke které přijdou každé ráno a budou se jí snažit podojit. Jenže to jsem nechtěl. A tak mě začátkem roku zadrželi a pak bez vysvětlení pustili. Klasická vydíračka." * Bál jste se? "Nechtěl jsem čekat, až ke mně frajeři jednou přijdou a začnou mě třeba vydírat podepsanou extradikční žádostí s ČR. Že přijdou a řeknou buď dva miliony, nebo tě vydáme." * Chcete zůstat v JAR? "Chci tu začít nový život." * Co tu chcete dělat? "Koupil jsem firmu, u níž je dům a také obchod s realitami. Co přesně ale budu dělat, teď ještě nevím." * Nemáte strach, že přeci jen budete vydán do ČR? "Ne, to se nebojím. Za prvé už dvanáct let nejsem českým občanem, a za druhé nic z toho, z čeho mě obviňují, jsem nespáchal."