Částku, kterou platí za vodu, odběratelé často vnímají pouze jako cenu za dodání této suroviny. „Je důležité si ale uvědomit, že se vlastně jedná o platbu za dvě služby. Přivést vodu z nádrže nebo vrtu do úpravny, z ní vyrobit vodu pitnou, tu rozvést do statisíců objektů, z nich pak odvést odpadní vodu, vyčistit ji a vypustit zpět do přírodního koloběhu, to je náročný a nákladný proces,“ vysvětluje generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti (SVS) Bronislav Špičák.

Cena odráží náklady

Při stanovení vodného a stočného se již od svého založení společnost řídí zásadami sociální únosnosti ceny a solidární ceny na celém území působnosti, a to tak, aby cena pravdivě odrážela skutečné oprávněné náklady dané podmínkami v regionu. „Navzdory rostoucím cenám stavebních prací, energií a lidské práce se nám daří držet ceny vodného a stočného pod hranicí sociální únosnosti, tedy pod dvěma procenty z čistých příjmů domácností v regionu. Ve srovnání s tímto ukazatelem cena vody již několik let dokonce klesá,“ doplňuje mluvčí SVS Mario Böhme.

SVS jako vlastník vodárenské infrastruktury a její provozní společnost SčVK se starají o téměř 13 tisíc kilometrů vodovodního a kanalizačního potrubí a o více než 1 300 objektů, jako jsou úpravny vod, čistírny odpadních vod, vodojemy a podobně. Zásobují 1,1 milionu obyvatel na území desetiny rozlohy České republiky.