Trest smrti oběšením. Takový verdikt soudního tribunálu si včera vyslechl bývalý prezident Iráku Saddám Husajn. Uznal ho vinným z podílu na masakru 148 šiítů v městečku Dudžail z roku 1982. Provaz dostali i Husajnův nevlastní bratr a někdejší šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí a bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár. Doživotní trest pak vyfasoval bývalý viceprezident Tahá Jasín Ramadán. Ještě před vynesením rozsudku hýřil přitom Saddám optimismem. "Zemřu se ctí a beze strachu. Američtí okupanti však odejdou poraženi. Ještě roky uvidí potoky krve. Vietnam proti tomu nebude nic," tvrdil svým obhájcům. Po vynesení rozsudku byl viditelně otřesen: "Bůh je veliký! Dlouhý život národu a smrt nepřátelům!" křičel Husajn v soudní místnosti a odmítal vstát. K utišení nebyl ani během předčítání zdůvodnění rozsudku. "Pryč s okupanty!" či "Smrt nepřátelům!" překřikoval hlas šéfa tribunálu. Zklidnila ho až výzva předsedy soudu, aby byl ze soudní síně odveden. Tou dobou se už přes zákaz vycházení začaly plnit ulice iráckých měst. Zatímco jedni oslavovali, druzí plánovali pomstu. Krveprolévání začalo téměř okamžitě. Při přestřelce mezi ozbrojenci a policií zemřeli dva lidé. Dalších asi dvacet Iráčanů včetně žen a dětí zabily minometné střely. Husajn nebude oběšen okamžitě. Trest smrti vede automaticky k odvolání, které popravu oddálí minimálně o několik měsíců. Rozsudek nad Husajnem padl jen dva dny před volbami do amerického Kongresu, spekuluje se, že má pomoci republikánům k vítězství.
Husajnova rodina: Dva synové mrtví Byli neohrožení a mocní. Nikdo jim neřekl jinak než krutovládci. Saddám Husajn a jeho synové Udaj a Kusaj spravovali Irák pevnou rukou, na níž uvízla krev mnoha tisíců, možná milionů lidí. Výsledek? Udaje a Kusaje zabila v červenci 2003 americká armáda v Mosulu. Saddám nyní čeká na šibenici. Vzdor a opovržení druhými mu přesto nechybí. Kde se v něm vzalo takové zvíře? Saddám se narodil 28. dubna 1937 ve vesničce alAudscha u Tikrítu ve velmi chudých poměrech. Jeho matka byla údajně prostitutkou, otec rolníkem. Protože ten rodinu velmi brzy opustil, začal malého klučinu vychovávat nevlastní otec, který byl velmi krutý a Saddáma týral. Stávalo se, že jídlo, které si neukradl, neměl. Násilí mu v té době tudíž už cizí nebylo. Do školy ve dvanácti Vzdělání? Toho se dočkal až ve dvanácti letech, kdy odešel ke strýci Cheiralláhu Tulháfovi. Doma byl Saddám vychováván v duchu militantního arabského nacionalismu. Saddám poprvé vraždil v roce 1958. Jeho obětí byl funkcionář, který ohrožoval strýcovu kariéru. Byl odsouzen k šesti měsícům vězení. O rok později už patřil do komanda strany Baas, které mělo zlikvidovat generála Abd al-Karima Kassima. Atentát se ale nepovedl a Saddám uprchl ze země. V roce 1963 se oženil s dcerou svého strýce Sejidou. Z tohoto manželství vzešlo pět dětí včetně Udaje a Kusaje, kteří se později stali nejvěrnějšími spolubojovníky. Saddám byl za svůj život celkem třikrát ženatý. K moci pučem Další přelom přišel v červenci 1968. Saddám se v Iráku podílel na převratu. K moci se dostala strana Baas. Saddám se chopil vlády o jedenáct let později. Své politické protivníky přitom zlikvidoval připraveným divadlem. Zorganizoval pokus o puč, během něhož byli všichni popraveni. A ti, co nebyli, začali svého prezidenta víc než milovat. Krutovláda skončila až v březnu 2003, kdy Američané a Britové zahájili invazi do Iráku.
