Slzy štěstí, ale i strachu o příbuzné, kteří ještě stále zůstali v Libanonu, prozradily pasažéry prchající před bombardováním v Bejrútu, kteří v brzkých ranních hodinách přistáli včera v Praze na letišti Ruzyň. Dlouho před přistáním letadla z kyperské Larnaky postávali jejich příbuzní v příletové hale letiště. "Přesun z Libanonu do Larnaky trval přibližně 12 hodin. Cesta byla příšerná především pro naše děti. Neuvěřitelně dlouho jsme čekali na odbavení na hranicích mezi Libanonem a Sýrií. Už nikdy nic podobného nechci zažít," řekla nám po přistání paní Lejla Al-Lamún. Ta přicestovala z Libanonu za svými rodiči, kteří nyní pobývají v Praze. Na libanonsko-syrských hranicích, kde měli zdržení, prý trápilo evakuované obrovské horko, nedostatek jídla a pití. "Nejvíce trpěly děti. Už jenom kvůli nim jsem ráda, že jsme v bezpečí," přiznala paní Lejla. V Sýrii zůstal jeden z dvanáctičlenné české skupiny. Prý neunesl tak rychlý přesun. Na letišti to však také nebylo růžové. "Speciály se musely vracet. Už to vypadalo, že se do nich ani nedostaneme. Preferovali hlavně Italy, protože to bylo jejich letadlo," uvedla Dana Ratajová. Evakuace Čechů je pořádána ve spolupráci s italskými úřady. Dnes se na cestu do republiky vydá dalších osmdesát Čechů. Zemi opouštějí i jiní cizinci a také místní lidé.
Libanonští sportovci odletěli na Kypr Z Klatov na Kypr se včera přesunula skupina 22 malých libanonských basketbalistů a 8 členů jejich doprovodu, kteří byli v Česku na týdenním soustředění. Domů se zatím vrátit nemohou. "Jak to vypuklo, tak jsme přestali hrát basketbal a jen sledujeme v televizi zpravodajství CNN. Každý den si telefonuji s rodinou. Všichni jsou naštěstí v pořádku," svěřil se nám krátce před odjezdem na letiště Joe Karen (13). To, že výprava odletí alespoň na Kypr, bylo pro něj dobrou zprávou. I když si hned posteskl: "Ale já chci domů." Kdy se mu jeho přání splní, není vůbec jisté. "Netušíme, jak dlouho na Kypru zůstaneme. Peněz moc nemáme, ale další už jsou snad na cestě," uvedla Rita El Khaury, vedoucí výpravy libanonských basketbalistů. Do organizování cesty Libanonců se zapojilo nejen vedení basketbalového kempu, ale také klatovská radnice, libanonská ambasáda a penzion Klatovský dvůr, kde našli cizinci útočiště.
