Zaměstnanci, kteří se chtějí najíst v restauraci, musí otevřít peněženku. Nejhlouběji do ní sáhnou lidé v Praze, nejméně pak k ceně stravenky doplácejí na severu Čech. Češi si v průměru ke stravence připlácí 15 Kč.
„Stravenka je nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefi tem, na pokrytí ceny standardního oběda však obvykle nestačí. Zjistili jsme, že zaměstnanci si na obědy připlácí v průměru 9 až 32 Kč,“ říká Štěpán Tůma, ze společnosti Sodexo Benefity.
Stravenka není zadarmo Penězi, které si doplácíme při oběobědě ke stravence, to nekončí. Ani samotná stravenka není zadarmo, protože její část musí hradit zaměstnanec. Částka stržená na stravenky se sice objeví na výplatní pásce, málokdo si ale uvědomí, kolik ho stravenka stojí.
Daňově nejvýhodněji vychází pro zaměstnavatele stravenka ve výši 105 korun. S ní by se už zaměstnanci většinou všude naobědvali bez problémů. „Od ledna platí nová vyhláška, která zvýšila příspěvek na stravování na 83 korun na den. Právě z této částky se vypočítává výše daňové úlevy,“ vysvětluje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti Tax- Vision.
„Daňově uznatelná část příspěvku na stravování je 70 procent z této sumy, což je 58 korun. A jelikož zaměstnavatel platí 55 procent z ceny stravenky (45 % doplácí zaměstnanec), pak maximální daňové úlevy dosáhne právě u stravenek v hodnotě 105 korun,“ vypočítává.
Za stravenku v hodnotě 105 Kč tak zaplatí, při lehkém zaokrouhlení, zaměstnavatel 58 Kč a zaměstnanec 47 Kč. Celkem tak zaměstnanec měsíčně navíc získá 1160 Kč (při dvaceti pracovních dnech v měsíci). V případě stravenky v hodnotě 80 Kč zaměstnavatel zaplatí 44 Kč a zaměstnanec 36 Kč. Měsíčně tak na tom zaměstnanec »vydělá« částku 880 Kč.
