Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu v noci na dnešek drtivou většinou hlasů odmítla návrh na okamžité stažení armády. Podle Bushe válka v Iráku stojí za dosavadní oběti. "Jsou lidé ve Washingtonu, kteří říkají, že oběti jsou příliš vysoké a naléhají na nás, abychom stanovili datum odsunu předtím, než ukončíme misi. Ti, kdo ale jsou přímo v boji, vědí víc," řekl Bush. Podle vrchního velitele amerických jednotek v Iráku generálmajora Williama Webstera by vyhlášení lhůty bylo "receptem pro katastrofu". Čtvrteční návrh předního představitele opozičních demokratů ve Sněmovně reprezentantů Johna Murthy odmítlo 403 kongresmanů, včetně všech republikánů. Z demokratů pouze tři byli pro, šest se zdrželo hlasování. Výzvu nakonec nepodpořil ani samotný Murtha, prý se nehlasovalo o návrhu tak, jak jej měl na mysli. Podle Murthy nejde v Iráku vyhrát vojensky, ale pouze politicky. "Všichni Iráčané musejí vědět, že jejich země je svobodná, osvobozená od okupace Spojených států," upozornil Murtha. Bush se nechal slyšet, že dokud nude americkým prezidentem, bude se řídit střízlivými názory vojenských velitelů přímo na bojišti. "Budeme pokračovat v boji proti teroristům v Iráku a zůstaneme v něm, dokud nedosáhneme vítězství, pro které naši stateční vojáci bojovali a krváceli," zdůraznil. Prezident je pod rostoucím tlakem opozičních demokratů i řady republikánů. Ti chtějí lhůtu pro odchod z Iráku stanovil na šest měsíců až jeden rok. Bush ale chce, aby v Iráku američtí vojáci byli až do té doby, než se budou moci iráčtí vojáci plnně bránit. Podle posledních průzkumu veřejného mínění nesouhlasí 63 procent dotázaných amerických občanů s tím, jak Bush vede iráckou válku. Navíc 52 procent se domnívá, že vojáci by měli být staženi ihned nebo přinejmenším do jednoho roku.