Jak spal z pátku na sobotu Stanislav Gross (35, ČSSD)? Nepochybně špatně! Před sebou měl bezesporu nejtěžší úkol svého života. Oznámit nic netušícím straníkům a národu, že s politikou končí. Utěšení nenašel ani v náruči své ženy Šárky. Ta ho v tíživé situaci, kdy se mu hlavou honily ty nejčernější myšlenky, opustila! Vyrazila se bavit do Lanškrouna. Sama nezůstala. Společnost jí tu podle informací Nedělního Blesku dělal neznámý muž, se kterým protančila celou noc! Pátek 23. září. Gross má před sebou poslední den ve funkci předsedy ČSSD. Jako každý jiný v takové situaci asi neustále řeší, zda rozhodnutí, které se chystá zrealizovat, je to nejlepší, které může udělat. Se sžíravými myšlenkymi ale musí mladý politik zápasit sám. Probrat to doma nemůže ani se svou ženou. Šárka si totiž naplánovala výjezd do Lanškrouna. Se zpěvákem Michalem Davidem jí tu čeká předávání trojkolek pro pomocnou školu k jejímu desátému výročí. A domů se jí jen tak nechce. Blondýna v bílém sexy tílku a přiléhavých džínách si naplno užívá horečku páteční noci. S významnými osobnostmi města napřed povečeří v jedné z místních restaurací. Červené víno jí zvedá náladu. Během koncertu Davida Matioliho se vdaná paní chová jako puberťačka. Dobře se baví i její společník, který se od ní nehne ani na krok. Po jedné hodině koncert končí. Šárka míří do hotelu Pohoda... Stanislav Gross se probouzí sám. Čeká ho náročný den. Možná nejen konec jeho politické kariéry...

Jak to, že mi nevěříte?! Exkluzívní rozhovor s mužem, který má zarudlé oči a ve 35 letech půjde poprvé do práce Po patnácti letech v politice bude Stanislav Gross (35, ČSSD) poprvé v životě chodit do práce. Chce být právní koncipient (tj. právník, který vykonává v advokátní kanceláři méně důležitou práci a připravuje se na advokátské zkoušky - pozn. aut.). Začínající koncipient v Česku si v průměru měsíčně vydělá 15 000 - 18 000 korun. Až dosud měl Gross coby šéf ČSSD měsíčně 75 000 korun, ročně si tedy přišel skoro na milión... Ihned poté, co včera bývalý premiér oznámil, že končí s politikou, poskytl Nedělnímu Blesku exkluzivní rozhovor! * Ještě před měsícem jste říkal, že zůstanete minimálně do nadcházejících voleb a budete-li mít podporu, budete v nich kandidovat jako středočeský lídr. Tak proč teď takový zvrat? "Já už jsem fakt všechno řekl v tom svém vystoupení." * Jenže tomu já nevěřím! "Jak to, že tomu nevěříte?" * Protože je to moc náhlé. Je za tím kauza Unipetrol a podezření z braní úplatků? "Vy jste se zbláznila? Ne, já fakt cítím, že... Pro mě je jediný problém v tom, že vlastně zjišťuji, že nemám sílu vysvětlovat, že nevraždím, nežeru malé děti, nekradu a prostě... Mě to začalo tak urážet, že jsem cítil, že na to v tuhletu chvíli nemám sílu zase tady v těch blábolech se potácet a prostě z tohohle pohledu se cítím vyčerpaný. To je to jediné." * Poslední dobou už ale kauza Unipetrol nebyla nasměrovaná vaším směrem. Tak proč to teď pokládáte? "Právě proto. Teď mám možnost v klidu, aniž by si někdo myslel, že odcházím právě kvůli této kauze, to zabalit. Já to nemohl udělat v průběhu té kauzy." * Nemyslíte si ale, že svým odchodem podnítíte spekulace, že v té kauze něco je a že jste kvůli tomu odešel? "No tak to pak už člověk neví, co má dělat. Protože novináři po mně chtěli, abych odstoupil už před jakou dobou. Já jsem nechtěl odstoupit právě kvůli tomu, aby si to lidé nemysleli. Teď, když se ta kauza obrátila, jak říkáte, na druhou stranu, tak prostě mám pocit, že je ten pravý okamžik." * Jasně... Kdy jste se rozhodl, že odejdete? "No definitivně, to vím přesně, týden a den, od minulého pátku. Já jsem si sám pro sebe už před čtrnácti dny, třemi týdny stanovil nějaká kritéria a v zásadě jsem k tomu postupně dospěl." * A co tedy byl ten klíčový moment? "Já jsem nikdy nepřeceňoval průzkumy veřejného mínění. Ale i třeba to, že zjišťuji, že lidi, asi jim nic jiného nezbývá v tom světě virtuální reality vytvářeném médii, věří těm blábolům, které se říkají. A mě ten svět... no, chci si od něj odpočinout." * Vypadáte zklamaný. Máte zarudlé oči... "Ne... Já myslím, že svoji úlohu jsem splnil. Předávám stranu v době, kdy stojí před volebním vítězstvím a já udělám všechno pro to, aby zvítězila." * Čekal jste takovýto konec? "To není konec. Je mi pětatřicet." * Myslela jsem politický konec. Neříkejte, že jste nemyslel na to, že byste třeba jednou mohl být prezidentem. "Dejte pokoj..." (smích) * A co vám na to řekla manželka? "Já myslím, že to bude respektovat." * Už jste to s ní vůbec probral? "Určitě. Byla jeden z mála lidí, kteří o tom věděli dopředu. Myslím, že nám to dá možnost zase nějakým normálním životem žít." * Co teď vlastně budete dělat? "Nastoupím v jedné advokátní kanceláři jako právní koncipient. Jméno po mě ale nechtějte. Musím jim napřed říct, že nastoupím." * A vrátíte se ještě někdy do politiky? "Dejte mi svátek..." V ten okamžik Stanislav Gross rozhovor utne, mávne rukou a nasedne do automobilu, který dostal jako předseda ČSSD. Odjíždí. Sám.