Byl to Václav Havel, který převzal záštitu nad třetím mezinárodním romským festivalekm Khamoro 2001. Tklivou hudbu si přišel poslechnout do jazzového klubu Reduta, kde si dal s chutí pivo a nevázaně si popovídal s Emilem Ščukou (na snímku), který zůstal u minerálky. "O politice ale nepadlo ani slovo," řekl nám Ščuka, který se coby zástupce Mezinárodní romské unii ujal jakési morální festivalové záštity. Po Redutě ovšem v sobotu večer ve švech praskalo divadlo Archa. Na galakoncert romských hudebníků z celého světa, kterým festival Khamoro 2001 vyvrcholil, se dostavilo na 800 lidí. Nespoutaná a temperamentní hudba zněla divadlem přes pět hodin. A na konci se diváci dočkali skutečných »pecek« - Věra Bílá a její Kale. Zpěvačka se ze samé radosti, že může zase po všech těch světových metropolích zpívat v Praze, dokonce rozplakala. Ze židlí ovšem diváky totálně zvedl ruský soubor Ilo. Dav rozvášnil směsí svých písniček z dnes už notoricky známého filmu Cikáni jdou nebe. A makedonští muzikanti, kteří světově prosluli v Kusturicově filmu Dům k oběšení, způsobili takovou standing ovation, že by jim mohla leckterá hvězda závidět.