1. tip: Nevykládejte karty příliš brzy na stůl

Rozhodně nezačněte vyjednávání o platu tím, že z vás vypadne minimální částka, za kterou jste ochotní pracovat. Pak se totiž může lehce stát, že nakonec skončíte ještě pod tímhle svým přijatelným minimem. A to se rozhodně nedá považovat za úspěch. Blufování je proto v případě vyjednávání o platu téměř povinné!

2. tip: Držte vysoké sázky

„A jaký plat si představujete?“ Jako odpověď na tuhle otázku je podle odborníků nejlepší mírně nadsazená částka, tzv. otevírací nabídka. Ta by měla lehce překračovat vaše nejoptimističtější představy.

„Vycházejte z toho, že zaměstnavatel přesně neví, za jakou minimální částku jste ochotni pracovat, stejně tak vy nevíte, kde je maximum toho, kolik můžete od zaměstnavatele dostat. Jestliže považujete za minimum 20 tisíc a optimum je pro vás 25 tisíc, otevírací částku stanovte na 27 tisících.

Potom bude reálné, že se nakonec domluvíte třeba 23 tisících. Zaměstnavatelovo maximum totiž bylo 25 tisíc,“ říká Ondřej Hlaváček, specialista na lidské zdroje a ředitel poradenské společnosti Neumann & Partners.

3. tip: Pozor: Blufuje i protistrana

Na dotaz o vašich představách o výši platu, vždycky uvádějte konkrétní cifru. Nikdy například neříkejte, že chcete 20 až 25 tisíc korun. Šéf se pochopitelně chytne nejnižší sumy a vy budete moct na horní hranici zapomenout. Kromě toho musíte vzít v úvahu i to, že šéf bude také blufovat. A tak vám klidně řekne, že 20 tisíc korun je značná částka, i když by ve skutečnosti mohl bez problémů jít na vašich vytoužených 25 tisíc.

4. tip: Hlídejte si řeč těla

Licitování o výši platu během přijímacího pohovoru je stejně napínavé jako poker. A stejně jako při hře, může vaše slabiny prozradit řeč vašeho těla. „Hlídejte si svá gesta, aby neprozrazovala nic, co by mohlo podkopávat vaši vyjednávací pozici,“ říká Zdeňka Belecová, ředitelka Casina Ambassador.

Podle ní na vás vaši nejistotu »práskne« třeba nejisté sezení, klepání prsty o stůl, neustále tikající pohled nebo klopení zraku. „Tím vším dáváte najevo nejistotu, nedostatek sebevědomí i poddajnost,“ vysvětluje Belecová. „Své finanční požadavky formulujte zaměstnavateli sebevědomě a přesvědčivě. Řiďte se intuicí, citem i zdravým rozumem,“ dodává Belecová.