V rodném městě Saddáma Husajna Tikrítu skončila životní pouť jeho synů Udaje a Kusaje. Na prašném hřbitově tikrítského předměstí Awja v tichosti a za silné asistence amerických jednotek byly včera mrtvoly obou bratrů pochovány do rodinné hrobky. Společně s nimi byl pohřben i čtrnáctiletý Kusajův syn Mustafa Husajn. Těla Udaje a Kusaje byla zahalená do iráckých vlajek. Okolí hřbitova i město Tikrít připomínalo spíše oblast vojenských manévrů. Novináři nesměli při ceremoniálu fotografovat ani filmovat. Přítomno bylo asi 40 místních obyvatel, údajně včetně dvou členů Saddámova rodinného klanu. Před čtyřmi dny požádali Saddámovi příbuzní Červený půlměsíc, aby zprostředkoval vydání ostatků Udaje a Kusaje. Jejich těla byla dosud uchovávána v chladících boxech americké vojenské základny na bagdádském mezinárodním letišti. V Iráku vyvolal způsob zacházení s mrtvými, včetně pitvy provedené vojenskými patology a úpravy obličejů, vlnu rozhořčení. Podle muslimských tradic se těla zesnulých nesmějí balzamovat ani jinak upravovat a měla by být pohřbena co nejdříve, nejlépe do západu slunce dne skonu. Není jasné, zda se obřadu zúčastnili také Saddámovy dcery Rana a Ragda, které našly spolu s devíti dětmi útočiště v Jordánsku. Král Abdalláha II. jim poskytl politický azyl z humanitárních důvodů. Předtím se od pádu režimu jejich otce skrývaly v Sýrii. Mezi Udajem, Kusajem a sestrami nepanoval zrovna idylický vztah. Bratři se totiž přímo podíleli na vraždách manželů Rany a Ragdy. V roce 1995 totiž sestry s manželi a dětmi utekli do Jordánska. Když byli všichni léčkou vylákáni zpět do Iráku, manželé obou sester byli popraveni za velezradu. V rukou kata skončili i mnozí další členové jejich rozvětvených rodin. Od onoho dne nosily obě ovdovělé Saddámovy dcery smuteční šaty a rodinné vztahy se dostaly na bod mrazu. Ragdino včerejší vyjádření pro televizi Al- Arabíja je v tomto kontextu značně překvapivé a pikantní. Na otázku, co by chtěla říci svému otci, kdyby ji mohl slyšet, odpověděla: "Mám tě ráda, velmi mi chybíš, otče.“ Pak prohlásila, že Saddám byl vynikající otec a : "Neobyčejně nás všechny miloval.“ Z pádu Bagdádu pak obvinila spolupracovníky svrženého diktátora. "Byl to akt mimořádně těžké zrady od lidí, kterým absolutně věřil. Hlavní zrádce byl mezi nimi,“ řekla Ragda. Tvrdila, že svého otce viděla naposledy pět dnů před válkou (americká intervence v Iráku začala 20. března). "Byl plný sebedůvěry a důvěry v Boha,“ pokračovala a poznamenala, že její otec nikdy nepřemýšlel o tom, že by mohl žít jinde než v Iráku.