Ti, kteří odejdou do důchodu předčasně, navíc dostanou trvale sníženou penzi. Pozitivní změnou je snad jen to, že důchodci si budou moci přivydělat k penzi jakoukoliv částku, a to ihned po odchodu "na odpočinek". Novela dále počítá s tím, že do výpočtu důchodu se bude započítávat pouze šest let studia po dovršení 18. roku života. A i z těchto šesti let se bude počítat penze jen jako 80 procent doby skutečného placení pojištění. Úprava hodnocení doby studia se projeví snížením výše důchodů u lidí, kteří studovali před rokem 1995. U vysokoškoláků to bude znamenat snížení penze až o devět procent! "Zde se naplno projevily socialistické manýry této vlády. Je nesmyslné, že tento návrh má zpětnou působnost. Smysluplné by bylo, kdyby návrh začal platit ve chvíli nabytí účinnosti zákona. Je omylem myslet si, že vysokoškoláci mají automaticky vyšší mzdy. Většina z nich po studiu nevydělává závratné peníze a navíc musela do studia investovat," řekl Blesku ekonom Miroslav Ševčík. Nepříjemné novinky jsou přichystány i pro podnikatele. Minimální vyměřovací základ pro placení pojistného se jim postupně zvýší z dnešních 35 na 50 procent a minimální měsíční vyměřovací základ bude ve výši minimální mzdy, což je více než trojnásobek částky platící dnes. Vláda v pondělí zřejmě také pořádně dopálí české marody. Čeká je totiž razantní osekání nemocenské. Nejcitelnější bude pro marody snížení nemocenské za prvních 14 dnů choroby. V prvních třech dnech nemoci budou dostávat jen 25 procent z denního vyměřovacího základu oproti dnešním 50 procentům. Minimální vyměřovací základ, který dnes činí 480 korun, bude také prvních 14 dní nemoci snížen o 10 procent. Nejvíce změnu pocítí zaměstnanci s nižší než průměrnou mzdou. Poměr nemocenských dávek k čisté mzdě se u nich sníží z dnešních 83 na 65 procent. Lidé s průměrným výdělkem, který je v současnosti okolo 15 tisíc korun měsíčně, obdrží v prvních 14 dnech nemoci 4087 korun, což je o 1063 korun méně než dnes.
Důchod se sníží o devět procent!
(autor: )
Špidlův kabinet v pondělí projedná razantní změny v důchodovém systému, na které zřejmě nejvíce doplatí vysokoškoláci. Podle vládních představ se do důchodu bude odcházet v 63 letech.