"Tento požadavek ohrožuje kontinuitu české státnosti a roztáčí kolotoč, který nemá konce," reagoval včera politolog Zdeněk Zbořil na poslední požadavky německého parlamentu. Jeho dolní komora, Spolková rada, totiž včera v oficiálním komuniké požadovala zrušení Benešových dekretů! Jak to mají asi Češi chápat, když pouhých několik hodin před tím německý kancléř Schröder naznačil, že tato otázka je uzavřena a Německo se k ní už nebude vracet... Spolková rada tak vyhověla návrhu a soustavnému tlaku Bavorska, které se považuje za patrona sudetských Němců. Zároveň poukázala na starší výzvu Evropského parlamentu z roku 1999 k anulování československých poválečných dokumentů. "Spolková rada upomíná na výzvu Evropského parlamentu z roku 1999 zrušit existující zákony a dekrety z let 1945 a 1946, pokud se týkají vyhnání jednotlivých národních skupin z bývalého Československa, jakož i na německo-československou smlouvu o dobrém sousedství z roku 1992 a na německo-českou deklaraci z roku 1997, ve které se obě strany přihlásily k historické zodpovědnosti," uvádí se v komuniké. V této souvislosti sílí spekulace, že po našem vstupu do EU v květnu příštího roku zesílí tlak na zničení dekretů, což následně povede k masovým majetkovým požadavkům sudetských Němců či jejich potomků. "Po našem vstupu do EU bude sílit tlak na zrušení Benešových dekretů, a zdali dokážeme odolat, je ve hvězdách. Faktem je, že zrušení dekretů by znamenalo otevření principu restitucí v ČR a posunutí problému na mezinárodní úroveň. Otevřely by se totiž také otázky válečných reparací, konfiskace válečných kořistí, majetku, atd.," řekl Blesku politolog Zbořil. Podle jeho slov je to počátek kolotoče, který nemá konce. "Nejde ani tak o případné majetkové nároky celé masy 2,5 miliónu po válce odsunutých Němců, ale o astronomické nároky 12 až dvaceti rodin. Jejich uplatnění by pro nás znamenalo katastrofu," tvrdí politolog. Místopředseda ODS Jan Zahradil se domnívá, že nynější požadavek je pouhým odrazem vnitropolitického boje v Německu. "Tlak na nás sice bude vyvíjen, ale pokud nebudeme my sami chtít, tak Benešovy dekrety rušit nebudeme. Obávám se ale, že sudetští Němci půjdou cestou žalob u Evropského soudního dvora. Byla chyba, že jsme nevyjednali v přístupových jednáních určitou pojistku," tvrdí Zahradil.