7°C
Dřevo
Ve špalcích i jako peletky
Podle energetického poradce Lubomíra Klobušníka ušetří při topení dřevem průměrný rodinný domek za sezonu až více než 4300 korun oproti černému uhlí a až 32 tisíc oproti topení přímotopem. Dřevo ale ještě více než uhlí vyžaduje jedno – přikládat, přikládat, přikládat. „Ke každému zdroji tepla na tuhá paliva je vhodné nainstalovat akumulační nádrž, která optimalizuje výkon, udrží teplo a sníží spotřebu. Týká se to kotle na uhlí, kusové dřevo i na dřevní brikety,“ radí Klobušník. Díky nádrži, kterou lze pořídit od 15 tisíc, vám radiátory přes noc nevychladnou a nevstanete do vymrzlé místnosti.
Úplně nejsamostatnější jsou pak kotle na dřevní pelety, které si automaticky přidávají palivo podle potřeby a nemusíte je téměř obsluhovat. Nákup kotle sice stojí přes 100 tisíc, ale rodinný domek vytopíte za sezonu zhruba o 600 korun levněji než černým uhlím. U dobrých kotlů stačí jednou za dva týdny doplnit zásobník a vyčistit kotel od popela a sazí. Kotel si přikládá i zapaluje sám.
„Prosazují se také tepelná čerpadla v kombinaci s využitím solární energie, protože se hodí do nízkoenergetických staveb,“ dodává Klobušník. Takový systém přijde zhruba na 250 tisíc korun. S tepelným čerpadlem zaplatíte za rok zhruba o 500 korun víc než při topení dřevem. Nemusíte se ale o něj starat téměř vůbec.
Ceny palivového dřeva najdete ZDE!
Jak poznat dobré dřevo
Pokud se ve dřevě nevyznáte, může vás obchodník snadno napálit. Výhřevnost na kilogram mají všechny druhy téměř stejnou. Problém je v tom, že jedno se podobá kilu železa, zatímco druhé spíš kilu peří. V malém špalíčku bukového dřeva se díky tomu skrývá stejně energie jako ve špalku z topolu. Pokud se nevyznáte v kůře a kresbě těchto stromů, může vás prodávající také obalamutit. „Třeba topol se v mokrém stavu tváří podobně jako buk, když ale vyschne, váží topolové zhruba čtvrtinu toho co bukové dřevo,“ říká prodejce Josef Minařík. Proto je důležité nakupovat pouze suché dřevo. „Pozná se tak, že pokud má dřevo prasklinky, je suché a dá se s ním topit,“ potvrzuje prodejce Eva Císařovská z Radotína. „Dneska je běžné, že zákazníci mají při větším nákupu vlhkoměr a dřevo si přeměří,“ radí Minařík. Přístroj lze sehnat v obchodu s hobby potřebami od 500 korun.
Uhlí
Ceny se stále mění!
Ceny uhlí prodejci často mění, proto se vyplatí zavolat si na linku provozovny nebo skladu a zeptat se na aktuální cenu požadovaného paliva těsně před objednáním. Černé uhlí je vždycky dražší, za metrák kostek z černého uhlí zaplatíte zhruba o 100 až 250 korun víc než za stejnou váhu hnědého uhlí.
Co se týče dopravy, řada prodejců uhlí doveze do 20 kilometrů zadarmo. Za každý další kilometr si pak připlatíte od 17 do 25 korun. Někdy také závisí na množství objednaného paliva.
Jestli chcete, aby vám uhlí vyložili do sklepa, musíte si za to zaplatit. Obvykle se připočítává 10 až 15 korun za jeden metrák, některé fi rmy si ale účtují jednotnou cenu od 150 do 300 korun. Na skládku uhlí se zeptejte předem, někteří přepravci vám uhlí vyloží až od určitého množství objednaného paliva.
V Česku se nejvíc topí levnějším hnědým uhlím. Podle zrnitosti se prodává nejčastěji uhlí v kostce nebo ořechu, k dostání jsou ale i levnější směsi. Na tuně směsi ušetříte řádově stokoruny. Některé společnosti mají v nabídce i směs hnědého a černého uhlí, která je většinou levnější než hnědé uhlí kostka.
Věděli jste, že…?
Topení uhlím sice nepatří zrovna k ekologicky šetrnému způsobu vytápění, ale zase vám šetří peníze. Roční náklady na čtyřčlennou domácnost v rodinném domku vyjdou při vytápění hnědým uhlím na 16 tisíc korun. V případě topení černým uhlím je to 20 tisíc a vytápění briketami z hnědého uhlí vyjde na 14 tisíc korun.
Hnědé uhlí je sice levnější než černé, ale má až o polovinu nižší výhřevnost, takže ke kotli budete muset odbíhat k přitápění častěji. Hnědé a černé uhlí si můžete koupit buď tuzemské (nejčastěji z Ledvice, Mostu), dováží se k nám ale i černé uhlí z polských dolů a brikety z Německa. Nejžádanějším uhlím je v tuzemsku tříděné hnědé uhlí, vhodné do tradičních kotlů na pevná paliva, ale také do automatických kotlů.
Kvalitu uhlí určuje především výhřevnost a také obsah síry, popela a vody (tyhle údaje uvádí většina prodejců). Obecně platí, že čím nižší obsah síry, popela i vody, tím je uhlí kvalitnější a cena vyšší. Nejlevnější uhlí se kupovat nevyplácí, protože větší obsah síry v uhlí může způsobovat korozi kotle a spékání uhlí. Voda v uhlí zase vede k tomu, že se uhlí při skladování rozpadá a hůř se spaluje. Kvůli vysokému obsahu popela v uhlí byste zase museli chodit častěji ke kotli.
Ceny uhlí najdete ZDE!
Hnědé uhlí: Levné, ale dusí
Hnědé uhlí a brikety kromě tepla produkují i oblaka smradu a dusivého kouře. Jejich obliba ale stále neklesá. Právě naopak. Jen loňskou zimu tak kvůli nim okolo pěti milionů Čechů dýchalo vzduch přesahující bezpečné limity. Ještě před krizí to přitom musela absolvovat jen necelá pětina z nás. Není se přitom čemu divit. Kilowathodina tepla z hnědouhelných briket přijde na 0,82 koruny, což je ještě o 7 haléřů méně než z laciného dřeva. Za rok se tak na rodinném domku s briketami dá ušetřit o zhruba 1240 korun víc, než při vytápění dřevem, a nemusíte tak často přikládat. Hnědouhelný čmoud ale nejde brát na lehkou váhu. Do ovzduší se kvůli němu dostávají těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky, prach a síra. Některé z těchto látek přitom způsobují nízkou porodní hmotnost dětí, zvyšují riziko aterosklerózy, hypertenze a cukrovky a u mužů mohou způsobit i neplodnost.
