Zemědělskou půdu v Česku za hubičku skupují už více než rok němečtí podnikavci. Středem zájmu se staly hlavně pastviny a orná půda v pohraničí mezi Aší na Chebsku a Žluticemi na Karlovarsku. Po našem vstupu do EU se cena těchto pozemků vyšplhá na desetinásobek. "Nemusí za sebe nastrkoval žádné bílé koně. Před dvěma lety začali vymýšlet společné německo-české firmy. Vlastní také půdu. Pro nás je i 30letý splátkový kalendář zátěží," zuří chovatelé skotu a pěstitelé brambor z pohraničí. Movití Bavoráci mají už na Chebsku v rukách desetitisíce hektarů půdy. Jejich směšná průměrná cena je od tří do pěti korun za čtvereční metr. Do 60 tisíc pořídíte hektar nejlepší půdy. Pár kilometrů odtud, v bavorském pohraničí, je to až desetkrát více. Přespolní kupec lehce zatočí s místní konkurencí, neboť na parcely v Česku se vztahují už dnes dotace EU. "Koupili tu sto hektarů a dík holandskému majiteli nabídli trojnásobek vyvolávané ceny," líčí patálie s přespolními farmář Václav Nágr ze Staré Vody na Chebsku. Není zdaleka sám. "Víme, že zabránit skupování půdy v pohraničí ještě před vstupem do unie, nepůjde. Může to zmírnit jen novela zákona, která zaručí bonus pro ty, kteří na půdě hospodaří. Tedy české hospodáře," míní karlovarský poslanec parlamentu Miloš Patera. Právě on spolu s karlovarským senátorem Vladimírem Kulhánkem se dali do boje s větrnými mlýny. Oba vědí, že vlastnit půdu v Bavorsku a k ní přikoupit i pár hektarů na české straně, se teď eurosedlákům vyplatí, neboť na oboje mohou čerpat dotace EU. Čeští farmáři tu šanci nemají. Podle ředitele karlovarské krajské agrární komory Josefa Erharda nemá stát ani přehled, kolik hektarů již cizinci koupili. Evidenci nemá ani Pozemkový fond. Za poslední čtyři roky prodal stát 47 tisíc hektarů, letos to má být 60 tisíc hektarů. Na ně si brousí zuby Němci, Holanďané a jiní cizinci. Lobbování pár poslanců z pohraničí přišlo ve chvíli, kdy je návrh novely o prodeji půdy už ve sněmovně.