"Lidem se přímé volby líbí, a tak krok vládních poslanců, kteří předložili návrh zákona na přímou volbu prezidenta, beru jako populistickou soutěž s ODS," tvrdí politolog Bohumil Doležal. Přímá volba hlavy státu má však řadu úskalí, o nichž se nyní tak nějak mlčí. Zákonodárci, kteří se zakoukali do přímé volby, sebou ale musejí hodit. Organizační výbor sněmovny totiž včera doporučil, aby se 15. ledna sešla sněmovna a Senát k prvnímu kolu volby prezidenta! Šéf sněmovny Lubomír Zaorálek poté oznámil, že zahájí jednání se senátem o společné schůzi. Pokud tedy nebude příslušná úprava ústavy o plebiscitu předložena a schválena v legislativním kvapíku, následník Havla bude volen 15. ledna »klasicky«. Fanoušci přímé volby se nevzdávají. Hana Marvanová (Koalice) nám včera řekla: "Domnívám se, že přímá volba prezidenta se dá stihnout. Je to za minutu dvanáct. Každá změna Ústavy vyžaduje dlouhou diskusi. Naše odborná komise na tomto návrhu pracovala více než rok..." Připustila také, že přímá volba může dostat na Hrad třeba Karla Gotta, či Jaromíra Jágra. "Pokud bereme vážně, že si občané mohou zvolit prezidentem koho chtějí, tak proč ne. Demokracie znamená respektovat vůli voličů," dodala Marvanová. Navrhnout prezidenta musí nejméně deset poslanců nebo senátorů. Prezidentem se ale může stát každý z nás. Stačí získat petici s dvaceti tisíci podpisy. Tento princip obsahuje nejnovější návrh na plebiscit, předložený deseti vládními poslanci. A ostrouhat by mohli nynější favorité, např. Václav Klaus, Miloš Zeman či Otakar Motejl. Kdo ví, protože třeba takový Klaus si v přímé volbě velice věří... Politolog Zdeněk Zbořil v této souvislosti varuje: "Zejména mediálně »vylepšení« kandidáti by si mohli přilepšit. Svou roli by jistě sehrál i Vladimír Železný." Václav Havel včera prohlásil, že se mu líbí myšlenka přímé volby, ale pro tyto volby se už systém nestihne změnit. To, že by republika byla nějakou dobu bez prezidenta, nepřipadá Havlovi jako příliš šťastné řešení.