Prázdniny odstartovaly, ale ani ti, kteří jsou již škole odrostlí, nepřijdou zkrátka. První pracovní týden v červenci je kratší díky cyrilometodějskému svátku. V euforii z prodlouženého víkendu si ani neuvědomujeme, že mnohde v Evropě jsou na počty svátků a tím i dnů pracovního volna podstatně bohatší. Doslova rájem církevních a státních svátků je Rakousko, Německo či Španělsko. Vzhledem k předchozímu proticírkevně zaměřenému režimu a budovatelskému nadšení, kdy spíše přibývaly "dobrovolné" pracovní soboty, byla zrušena řada tradičních církevních svátků (svatodušní svátky neboli letnice či Svátek Všech svatých apod.). Po roce 1989 byly zavedeny nové státní svátky, a to Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a smrti Jana Husa (5. - 6. 7.). Den osvobození byl přesunut na 8. května. Odcházející sněmovna pod velením Václava Klause odklepla další dva svátky, a to 28. září Den české státnosti a 17. listopad Den boje za svobodu a demokracii. S církevními svátky máme ale smůlu. Návrhy někdejších moravistických poslanců z let 1992-96, kteří prosazovali zavedení hned několika církevních svátků včetně Svatodušního pondělí neprošly. Poslanecký návrh na znovuobnovení svátku Všech svatých byl také smeten se stolu. Pikantní na tom ovšem je, že tak stalo zásluhou jednoho lidoveckého poslance! A tak našim sousedům můžeme jen tiše závidět. Například Rakousko drží "svátkový" rekord, když podle místních zákonů nemusí obyvatelé do práce kromě soboty a neděle také po dalších 13 dnů v roce! Takovýto luxus si v Evropské unii dovolí pouze Němci, Belgičané, Francouzi a Španělé, kteří mají stejně jako Rakousko 13 svátků v roce. Například Britové a Poláci mají o jeden volný den ročně méně, Dánové, Finové, Řekové, Lucemburčané a Švédové slaví jen 11 dnů, Italové deset, Irové devět a Nizozemci dokonce jen osm dnů v roce. Takové slavení totiž není žádný levný špás. Například rakouské hospodářství vyjdou ročně všechny svátky až na 3,25 miliardy EUR (přibližně 100 miliard Kč)! "Myslím, že k současným státním svátkům bychom měli přiřadit ještě Velký pátek a vzpomínaný 1. listopad jako svátek Všech svatých nebo 2. listopad jako památku zesnulých," řekl Blesku lidovecký poslanec Jiří Karas. Větší počet svátků než dosud by podle něj už byl těžko možný s ohledem na možnosti české ekonomiky. Výběr nejtradičnějších svátků v Evropě: 1. ledna - Nový rok 6. ledna - Tři králové Velký pátek Velikonoce 1. května - Svátek práce 9. května - Ukončení války v Evropě 1. června - Nanebevstoupení páně Svatodušní svátky - jsou pohyblivé 15. srpna - Nanebevstoupení Pany Marie 1. listopadu - Svátek Všech svatých Vánoce Jaké jsou svátky v ČR? 1. leden - Nový rok Velikonoce 1. květen - Svátek práce 8. květen - Den osvobození 5. - 6. červenec - slovanští věrozvěstové a mistr Jan Hus 28. září - Den české státnosti 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu 17. listopadu - Den boje za svobodu a demokracii Vánoce