Ředitel nemocnice se nejprve přiznal, že okurky měl naposledy včera a nemá obavu je jíst. Podle něho by původcem epidemie mohla být jakákoliv zelenina, která byla hnojena kontaminovanými kravskými fekáliemi. To, že nákaza není ve Španělsku, odkud mají okurky pocházet, vysvětluje tak, že mohlo jít o zeleninu určenou k vývozu, hnojenou přírodně. Naopak okurky určené na domácí španělský trh, které jsou hnojené chemicky, ohroženy nejsou. Jistota, zda je nákaza ze Španělska, však dosud podle ředitele není.

„Lidé by měli hlavně dobře zeleninu omývat a pokud to jde, tak ji oloupat. Doba od nákazy k vývoji onemocnění je 3 až 8 dnů. K nákaze může dojít i z člověka na člověka, například podáním ruky. Stačí poměrně malý počet zárodků, asi 100. Kapénkovou nákazou se však bakterie nepřenáší,“ odpovídal na dotazy čtenářů Roman Prymula.

Látka, který by působila proti bakterii EHEC není podle něho zatím známa a v dohledné době nebude. „Při léčbě léčíme příznaky a komplikace. U průjmů antibiotika příliš nezabírají. Čelíme efektu toxinu na střevní sliznici, proto krvácivé projevy ve stolici a v této době už antibiotikum tento efekt ovlivnit nemůže. Nemoc trvá kolem jednoho týdne,“ popsal ředitel a epidemiolog léčení pacientů.

Podle čtenářky Evy je spolehlivý recept opláchnout zeleninu vodou s rozpuštěným hypermanganem, který se koupí v lékárně. „Toto je nepochybně historická zkušenost, která se osvědčila a je to jistě forma dezinfekce. Současné riziko u nás však není nijak dramatické,“ rozloučil se ředitel Prymula se čtenáři.