Zvuk přeplňovaného motoru vybroušený jako diamant, osmnáctipalcová kola a dvojité vyústění výfuku na zádi. Tohle auto možná lze na zaplněném parkovišti z dálky přehlédnout, při bližším pohledu ale pozorovateli nemůže ujít výjimečnost nejvýkonnější verze nejmenší třicítkové řady švédského volva. Tohle autíčko je rozhodně lépe vyzkoušet na uzavřeném okruhu, letištní ploše či případně na dálnici bez limitu v sousedním Německu. STŘÍDMÁ KONZUMACE Značka Volvo je známa produkcí přeplňovaných motorů, zejména pětiválce jsou zde oblíbenou a vyzkoušenou záležitostí. Akusticky i dynamicky velmi zdařilý pětiválcový přeplňovaný agregát o objemu 2,5 litru z testovaného modelu pak pohání například i nejvýkonnější provedení Fordu Focus ST (Volvo patří do koncernu Ford). Většinu konkurence pak volvo předčí ne výkonem, ale pružností pohonné jednotky. Zátah je fantasticky rozložen do velkého rozsahu otáček motoru, vůz zrychluje se stejnou silou od patnácti set až do šesti tisíc otáček. Nejvíce mne ale překvapila velmi mírná spotřeba, za celou dobu velmi sportovní jízdy s neustálým využíváním potenciálu vozu činila 12,8 litru naturalu na 100 km, což není vůbec špatné. Na letištní ploše jsem bez potíží dosáhl deklarované maximálky 240 km/h, při jízdě do 130 km/h se pak dalo v pohodě jet i pod devět litrů na 100 km. Motoru i celkové pohodě při cestování vyhovovala šestistupňová převodovka, jejíž dráhy řazení jsou příjemně krátké, a hlavně přesné. Podvozek by snesl ještě tužší naladění, především tlumiče jsou možná až příliš komfortní a zájemce o verzi T5 by klidně snesl tvrdší odpružení. SOLIDNÍ SPOTŘEBA Testovaný vůz měl vše, co řidič k bezpečné a příjemné jízdě takovým autem potřebuje a zároveň na co je u luxusní skandinávské značky zvyklý. Komentovat designově velmi povedený středový panel s horším přístupem k odkládacímu prostoru za ním či kvůli lepším reproduktorům malé kapsy ve dveřích by bylo opakováním dříve napsaného, interiér kopíruje modelovou řadu 40/50. Sedadla mají výborné boční vedení, testovaný vůz měl samozřejmě dvojzónovou automatickou klimatizaci, autorádio se zásobníkem na šest CD, vypínatelný systém DSTC a bohužel malý zavazadelník. Vůz naopak má, na rozdíl od zmíněného většího Focusu ST, rezervní kolo. To si zejména na děravých silnicích střední Evropy zaslouží pochvalu. I když je tedy kufr menší, čtyřmístný vůz umožňuje složit zadní sedadla a pak se dovnitř vejde celkem dost věcí. Z podstaty sportovnosti vozu trochu směšnou, avšak pro podnikatele významnou maličkostí je homologace vozu v kategorii N1, umožňující odpočet DPH.