Honda jde na tvoření nových modelů jinak než řada dalších, zejména evropských automobilek. Ty zpravidla vytvoří novou generaci příslušné řady s nejprodávanější karosérií. Výsledek pak postupně přetvářejí na kombi, sedan, případně velkoprostorový vůz, sportovní kupé a podobně. Sedan Honda Civic je ale úplně jiné auto než "kosmický" hatchback Honda Civic. Kromě zádě, kde je to samozřejmé, se změnila i příď, ba dokonce místo uložení nádrže, jiné je i zavěšení zadních kol. Na místě řidiče, přestože i zde je oproti hatchbacku leccos jinak, ale poznáváme již mnohokrát diskutované představy inženýrů japonské firmy o budoucnosti automobilů. Také zde nalezneme čtyři displeje a avantgardní volant. Ke cti tvůrcům vozu je třeba říci, že to nejsou samoúčelné designové prvky, ale promyšlené záležitosti, které řidiči vhodnou formou poskytují potřebné informace. I ten volant se dobře drží. Interiér působí velmi přívětivým dojmem, světlo proniká i rozměrným střešním oknem, všude kolem řidiče je dostatek odkládacích ploch. Řada z nich je dokonce zakryta hodnotně působícími roletkami. Místo na odložení větší láhve s pitím bude ale posádka hledat dost obtížně. Přitom prostoru je uvnitř dost a dost, i pro cestující vzadu. Kufr má sice poměrně velkou plochu, avšak je velice mělký. Na to, že byste v něm převáželi třeba krabici s klasickou televizí, zapomeňte. Budete muset koupit plochou! Sedan byl vyvíjen hlavně pro americké zákazníky, tudíž je logické, že podvozek je (ve srovnání s hatchbackem) naladěn o dost komfortněji. Na komfort je myšleno i v dalším směru. Již v základní výbavě je množství elektricky ovládaných prvků a například také automatická klimatizace. Také motor, což je benzínová stočtyřicetikoňová osmnáctistovka, má až k hranici zhruba čtyř tisíc otáček velmi poklidný charakter. Teprve pak naznačí, že motorářům Hondy nečiní problémy vytvořit i špičkové pohonné jednotky pro závodní superstroje a jeho zvuk začne polehoučku pronikat do interiéru.