Teprve krásných pětadvacet oslaví mikulovská rodačka Barbora Seidlová. Poprvé zazářila v patnácti v pohádce Lotrando a Zubejda a od té doby si na nezájem autorů rozhodně nemůže stěžovat. Účinkuje i v autorském divadle Malé(h)ry, kde hraje pro děti i dospělé. Před diváky jste jako doma. Ale jak je to na silnici: Řidičák mám už od osmnácti. V autě se cítím bezpečně, ale motorek, těch se bojím," dodává. Při natáčení Místo v životě totiž havarovala na skútru a od té doby na jednostopé vozidlo jako řidič neusedla. Kolik ročně najedete a jaký vůz řídíte: Je to asi 30 000 kilometrů ročně. Nejčastěji na trase Praha - Brno a zpět. Nejlépe se cítím za volantem Fiatu. Je to můj mazel. Největší láska však byl fiátek 500. Učila jsem se ale řídit i velký jeep a také to nebyl špatný pocit. Umíte vůbec za volantem nadávat: Občas zakleju na řidiče kamionů. Ti vyvádí někdy hlavně na dálnici neuvěřitelné kousky. Jinak si ale hlavně zpívám. Finskou muziku se slovy, kterým nerozumím, nebo se modlím k andělíčkovi, aby mě ochránil a já dojela bezpečně domů. Co strach v autě a havárky: Velké bouračky se mi zatím naštěstí vyhnuly. Asi proto že si s autem i vyprávím. Tu a tam se opřu o značku, nebo obrubník, ale tomu já říkám otloukánek. Strach jsem měla, když nás vozili do Špindlu na natáčení Snowborďáků. To bylo hodně sněhu a někdy jsem měla pocit, že nedojedeme. Ale nakonec jsme dojeli vždycky. A jaké máte erotické zážitky ze silnice: Vůbec nerozumím otázce. Tudíž na ni nemohu ani odpovědět. Ovšem stačí se podívat na velikost autíčka... (smích)