Automobilka z německého Bavorska má mezi sportovně založenými řidiči dobrou pověst. Pro ty, kteří nehledí moc na praktičnost aut, chtějí prostě jezdit a přitom se povyrazit, je určen Mini Cooper v nejsilnější variantě označené jednoduše písmenem S. Musí samozřejmě zapomenout na velký jízdní komfort, zvláště na méně kvalitních silnicích. S bolavými zády se doporučuje raději nenasedat - podvozek je totiž velmi, ale opravdu velmi tvrdý. V autě je motor o objemu pouhých šestnáct set krychlových centimetrů, což by se mohlo na sportovní auto zdát málo. Jenže, díky přeplňování je jeho výkon 170 koní, zrychlení z 0 na stovku s ním zvládnete lehce nad sedm sekund a dosáhnout dvoustovky také není žádný problém. Předjíždění díky schopnosti obrovského zrychlení je hračkou. Také od semaforů na křižovatce málokteré auto dokáže vystartovat rychleji. Jenže opravdová lahůdka je až jízda na klikaté silnici se slušným povrchem. Díky kolům v každém rohu auta je řízení velice jednoduché a zábavné! Trochu problém je, že zvláště řidiči drahých velkých limuzín nechtějí malému autíčku (na délku má jen něco málo přes tři a půl metru) uhnout z cesty. Na rychlost toho mrňouse, kterého vidí ve zpětném zrcátku, je obvykle neupozorní ani průduch na kapotě, kterým se přivádí vzduch k mezichladiči turba. Sportovní charakter auta tedy pánové v sakách zřejmě poznají až tehdy, když se mini ocitne před nimi a oni spatří dvojici výfuků uprostřed zadního nárazníku. Při takovém stylu jízdy ovšem počítejte s nemalým vírem v nádrži. Nám se průměrná spotřeba pohybovala nad dvanácti litry. Mini je auto určeno pro dva, kteří navíc nevozí s sebou prakticky žádná zavazadla. Kufr je totiž opravdu spíše nic než moc. Cestovat na zadních sedadlech je vzhledem ke stístěnému prostoru utrpení. Ti vpředu si pak musí zvyknout, že nesedí v autě střiženém podle běžné konfekce. Například páčky na ovládání oken jsou společně s dalšími ovladači na středovém panelu, navíc ohraničené jakýmisi ohrádkami, což má navozovat pocity pilota letadla. Madla dveří také nejsou zrovna tradiční, a tak by bylo možno dlouho pokračovat. Je to prostě trochu jiné BMW, což lze poznat už při vstupu do salónů bavorské automobilky. Tam, stejně jako v pražském Mini centru ve Stodůlkách, odkud byl testovaný vůz, jsou pro mini vyhrazené samostatné místnosti. Jedná se o sportovní auto, takže sedačky by mohly mít trochu sportovnější design. Z komfortnějších prvků by pak zvláště mladé dámy (protože ty jsou často řidičkami těchto vozů) ocenily osvětlené zrcátko ve sluneční cloně.