7°C
Byla to pořádná rána. Když sklo redakčního vozu zasáhl na dálnici kamínek, objevil se v něm dvoucentimetrový štípanec. Pokud bychom se vypravili do servisu, čeká nás výměna v ceně několika tisíc. Rozhodli jsme se vyzkoušet postup, který hojně využívají některé pojišťovny. S lepicí sadou za necelé čtyři stovky.
Věta v návodu nám ve slunečný den dělá radost: „Čelní sklo musí být po celou dobu opravy na přímém slunečním světle.“
(1) Nejprve suchým ubrouskem očišťujeme okolí poškození a žiletkou i všechny přebytečné zbytky skla. Za chvilku vytváříme ve skle slušný důlek.
(2) To už přichází na řadu masivní přísavné rameno, otvor musí být přesně nad poškozením. Pak můžeme nasadit vstřikovací píst...
(3) ... jehož gumička těsně přilne k právě vytvořenému otvoru. Pryskyřici, kterou zaplníme praskliny, je totiž dovnitř skla potřeba dostat pod tlakem.
(4) Kapeme tedy malou dávku čirého lepidla dovnitř a následně zašroubováváme píst.
(5) Tím by měla být kapalina důsledně vtlačena. Profesionálové mají úplně stejné zařízení. Když jsme ale náš díl zkoušeli naprázdno, nekvalitně vyrobené silikonové těsnění téměř žádný tlak nevyvinulo. Nyní máme čekat čtyři až šest minut. Volíme šest, jenže ještě než minutka zapípá, celá bílá sestava se odlepuje. Nevadí, pět minut snad bylo dost. Problémem je spíš to, že jsme nyní měli píst vyšroubovat a vzniklý podtlak měl vysát vzduch, který se držel uvnitř prasklin. Celý proces opakujeme ještě dvakrát, až vše funguje, jak má. Následně žiletkou otíráme zbytky.
(6) A chystáme se na poslední krok. Tím je závěrečné přelepení. Doprostřed stále viditelného důlku dáváme dalších několik kapek a navrch pokládáme průhlednou fólii, která též byla součástí balení. Kontrolujeme, že dokonale přilnula a v okolí poškození není žádný vzduch. Takto necháváme na slunci dalších deset minut. Lepicí složku totiž vytvrzuje UV záření – právě proto je součástí dražších sad i lampa s tímto světelným zdrojem.
(7) Když po stanoveném čase odtrháváme překrytí, je vše dokonale tvrdé. Opatrně žiletkou odřezáváme zbytky a můžeme zhodnotit výsledek.
Ránu, kterou způsobil kámen na začátku příběhu, skutečně prostředek docela obstojně zacelil a asi by nebyl problém projít s ní technickou. Táhlé praskliny, které vznikly až několik týdnů po zásahu, však ve skle zůstaly. Kdybychom jednali rychleji, mohl být výsledek ještě mnohem lepší.
Co říká zákon
Prasklina nesmí být v třiceticentimetrovém pásu před volantem. Jde o nařízení evropské legislativy. Pokud se jedná o hvězdicovou prasklinu, neměl by její průměr překročit 25 mm, u táhlé je maximum ještě o centimetr menší.
Od dvou stovek
Ceny profesionálních scelovacích sad, které používají servisy nebo právě likvidátoři pojišťoven, se pohybují kolem třiceti tisíc. Nás samozřejmě zajímalo levnější řešení. Na internetu pořídíte nejlevnější sady zhruba od dvou stovek včetně poštovného. Jenže než zásilka dorazí z druhé strany zeměkoule, uběhne často i celý měsíc. Proto jsme zvolili nabídku velkého prodejce autodílů a koupili produkt, jenž na první pohled připomínal nářadí profesionálů. Zaplatili jsme 375 Kč. Za tuto cenu jsme dostali přesvědčivě vypadající balíček britského výrobce Sealey.
Uvnitř sady najdete uchycovací rameno, aplikátor s pístkem, žiletku, scelovací pryskyřici a krycí fólie. Potěšil i podrobný návod s fotodokumentací, byť pouze v angličtině.
