Současné ceny pohonných hmot zneklidňují všechny. A překonávají nelichotivé rekordy. Třeba v dubnu stál benzin více než 38 Kč/l. A i když ceny spadly v květnu o korunu níže, odborníci varují před dalším možným zdražováním.
A tak se ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem financí rozhodlo, že si nechá vypracovat analýzu, zda má stát nějak zasáhnout. Ale až v případě, že bude prolomena hranice 40 korun za litr.
Vzorem by mohl být třeba postup německé vlády, která chce uplést bič na provozovatele čerpacích stanic, aby si nemohli svévolně měnit ceny a uzavírat kartelové dohody o plošném zdražování.
Analýza českých poměrů je proto založena nejen na srovnání cen benzinu a nafty v ČR za poslední měsíce, ale také na porovnání s ostatními členskými státy EU. Ministři ji přeloží dnes odpoledne.
Nic moc objevného se ale nejspíš čekat nedá. Předestřel to již tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob: "Závěrem analýzy je, že v současné době se nenavrhuje přijímat žádné opatření mající vliv na ceny pohonných hmot." Možnosti vlády jsou prý výrazně omezené.
Vysoká spotřební daň na pohonné hmoty
Vláda se tedy dál chystá dělat mrtvého brouka. A to se nelíbí třeba Unii malých podnikatelů. Ta by uvítala snížit vysokou spotřební daň na naftu, která žene ceny výš, než v okolních státech. Ministr financí Kalousek o tom však nechce ani slyšet - považuje spotřební daň za důležitý příjem do skomírajícího státního rozpočtu.
V Česku je však spotřební daň terčem kritiky delší dobu. Za naftu se u ní platí 10,95 Kč/l. V Rakousku je přitom zhruba korunu nižší, na Slovensku se pohybuje kolem 9 Kč/l a v Polsku dokonce 8,25 Kč/l.
Co na to analytik?
"V současné době to nevypadá, že by cena pohonných hmot pokořila 40 kč hranici, " snaží se situaci uklidnit analytik společnosti Cyrus Marek Hatlapatka. "Naopak za poslední měsíc průměrná cena benzínu klesla o korunu, nyní je 37,70 Kč."
"Pokud by se cena vyhoupla na 40 Kč, tak si myslím, že je to pro vládu motivace se sejít a vymyslet, jak ulevit občanům. Jako nejjednodušší se jeví snížení spotřební daně, kterou máme vyšší než nám velí EU. To by s sebou ale samozřejmě přineslo výpadek rozpočtových příjmů," potvrdil Hatlapatka.