Paní Marie si v lednu letošního roku koupila nový dotykový telefon. Radost z něj dlouho neměla. Hned od prvního dne vykazoval drobné závady. Paní Marie si nejprve myslela, že ho neumí správně používat. Závad ale přibývalo.
Opakovaně se chodila dotazovat do prodejny svého operátora, ale vždy jí řekli, že telefon je v pořádku. Po půl roce přestal fungovat úplně. „Dobře, že se to stalo v záruce,“ pomyslela si paní Marie.
Důchodkyně se vypravila do prodejny. Na přepážce prodavačka začala mobil zkoušet, mačkala tlačítka, když zjistila, že telefon opravdu nereaguje na dotek, odtrhla ochranou fólii z obrazovky, zprovoznit se ho ale nepodařilo. Nezbývalo než poslat mobil do opravny.
Paní Marie chtěla, aby prodavačka na obrazovku znovu nalepila ochranou fólii. Ta odvětila, že si má koupit novou za 400 Kč. „Před pár minutami jste ji pro nic za nic strhla a teď si mám koupit další?“ nenechala si to líbit paní Marie. Po slovní přestřelce nalepila starou fólii na rozbitý telefon sama a předala ho prodavačce, aby ho poslala do opravny.
Paní Marie měla sebou pro tento případ starý mobil. Požádala prodavačku, aby jí přendala SIM kartu. Starý mobil ale funguje na větší SIM karty. „SIM kartu na stejné prodejně před půl rokem zmenšili a zbytek použitelný k redukci velikosti karty vyhodili,“ popisuje důchodkyně.
Pracovnice požadovala od paní Marie 150 korun. Paní Marie odmítla službu zaplatit. Vzala telefon a odjela na jinou pobočku stejného operátora, kde jí ochotně SIM kartu přehodili a redukci jí dali.
Mobil byl v opravně dva týdny, když konečně obdržela zprávu s datem vyzvednutí a byla pozvána rovnou do kanceláře pana vedoucího. V protokolu o opravě se dočetla, že se jedná o vadnou základní desku. Tedy vlastně o nejdůležitější část telefonu.
Paní Marie si na chvilku pomyslela, že konečně dostane náhradní telefon. Pan vedoucí ale nechtěl reklamaci uznat, že prý je možné, že důchodkyně polila telefon tekutinou. „Jsem si naprosto jistá, že jsem mobil ničím nepolila. Mám ho v kabelce nebo doma na stole, je stále v obalu, aby se s ním nemohlo nic stát,“ vypráví důchodkyně.
Nevěděla, jak se má takovému nařčení bránit. „Co když polili telefon v opravně nebo jsem ho politý už koupila? Vždyť byl poruchový od samého začátku,“ říká paní Marie.
Když se dozvěděla, kolik bude stát oprava, zůstala jak opařená. Telefon koupila nový za 1 995 Kč, cena opravy je 9 044 Kč. Paní Marie by si za to mohla koupit čtyři takové telefony, a ještě by jí zbyly peníze.
Nesmíte se nechat odbýt!
Důchodkyně se s takovým jednáním nechtěla smířit, nelenila a šla se zeptat na Českou obchodní inspekci, zda je takovéto jednání obchodníků v souladu se zákony. Na ČOI jí vysvětlili, že se takovým typem sporů nezaobírají, nicméně udělali výjimku a sepsali hned na místě s paní Marií návrh na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu. Paní Marie zatím čeká na odpověď. Rozhodla se požádat Ombudsmana Blesku a jeho tým právníků o radu, jak postupovat dál.
Na čí straně je právo?
Paní Marie se podle právníka Lukáše Zeleného dopustila jedné chyby. Měla trvat na sepsání reklamace u pana vedoucího, kde mělo být uvedeno i to, že ochranná fólie byla stržena prodavačkou. „Prodejce by měl dát paní Marii novu fólii. Na bezplatnou redukci k SIM kartě není automatický nárok,“ dodává. „Pokud nebude do 90 dnů od podání žádosti dosaženo dohody s prodejcem, může paní Marie zaplatit vypracování znaleckého posudku a obrátit se na soud,“ radí Zelený.
„Zamítnutí reklamace musí být vždy náležitě odůvodněno. V případě, že soudce rozhodne ve prospěch paní Marie, bude jí prodejce muset uhradit všechny výlohy, tedy i vypracování znaleckého posudku,“ dodává Zelený.