"Vyškrtnutí nacisty se dočkali spravedlnosti. Na univerzitě jim vrátili čest," napsal list Gazeta Wyborcza o dnešním aktu, který však byl jen symbolický. Někdejší německá Slezská univerzita Fridricha Viléma, která 262 titulů a vědeckých hodností odebrala, už totiž neexistuje, podobně jako německé velkoměsto Breslau, které se výrazným poválečným přesunem hranic stalo součástí Polska.

"Těm lidem byla způsobena velká křivda, ale přesto o tom nikdo dříve nemluvil. Chceme tímto symbolickým způsobem napravit zlo, které se před lety stalo," prohlásil profesor Krzysztof Ruchniewicz z Vratislavské univerzity. Ačkoliv ta nenese odpovědnost za minulost, rozhodla se uctít oběti někdejšího bezpráví a pronásledování. "Takové věci se stávají, jakmile místo vědy na univerzitu vstoupí ideologie," usoudil rektor Marek Bojarski.

Prohlášení, odsuzující počínání nacistů jako porušení lidských práv, podepsal i rektor univerzity z Kolína nad Rýnem, která po válce převzala péči o vědce a studenty z někdejšího Breslau.

Slavnosti se účastnila například Beatrice Greifová, dcerka lékařského páru, Elfridy a Karla Danzigerových, kterému nacisté zakázali vykonávat povolání kvůli židovskému původu. "Moji rodiče se tím velice trápili. Byli vyškrtnuti z univerzity, přestože byla pro ně důležitá," řekla.

Doktorské tituly nacisté odebírali především židovským emigrantům, kteří z Německa prchali před antisemitským pronásledováním, ale nejen jim. Titul doktora teologie byl například odebrán i chicagskému arcibiskupovi - poté, co Adolfa Hitlera hanlivě označil za mizerného malíře pokojů.