Revolver Revui začali vydávat ti, které právě Jirous pojmenoval jako druhou generaci undergroundu. Obsáhlý časopis je výpravnou revue věnovanou literatuře a výtvarnému umění v širších společenských souvislostech. Věnuje se výtvarníkům a literátům, těm současným i žijícím v nedávné minulosti, kteří se pohybují na okraji.

Před 30 lety, 27. ledna 1985, se na Smíchovském nádraží v Praze konala Pocta Magorovi. "Tuto akci jsem už při její iniciaci zamýšlel i jako obrazový vstup-frontispis pro první číslo Revolver Revue (Jednou nohou), jež bylo Ivanu Jirousovi na první straně i věnováno," řekl výtvarník a šéfredaktor Revolver Revue Viktor Karlík. Samotnou Revolver Revue (Jednou nohou) číslo 1 prý spolu s Ivanem Lamperem a Jáchymem Topolem dokončili "podle všeho" 10. února 1985 a následně distribuovali. "Prvním, komu jsem časopis prodal, byl Petr Placák v restauraci Na Klamovce," uvedl Karlík.

První samizdatové číslo debutující kulturní revue zahrnovalo na 66 stranách Šest poznámek o kultuře od Václava Havla, Magorovu labutí píseň, básně Víta Kremličky Autentický kulovátor a Zvonění, výbor z poezie J. H. Krchovského a verše Jáchyma Topola alias Jindry Tmy Noty pro podzimní bytost. Redaktoři zůstali tehdy skryti pod pseudonymy Mato, Saran-wrap a Tajemný EM. V tiráži se psalo, že nová revue "vychází extrémně nepravidelně" a že "příspěvky jsou přebírány výhradně z kolujících samizdatů a přetiskovány bez vědomí autorů". Dnes vycházejí čtyři čísla ročně a na podzim bude uvedeno sté číslo.

Ještě v samizdatu začala obálku časopisu zdobit podobizna Košířské madony. Fotografie neznámé krásky visela koncem 80. let ve výčepu restaurace na Klamovce, kde se tehdy redakce scházela.