Případ Gurlittovy sbírky před rokem ohromil celý svět, protože o její existenci neměl nikdo tušení. Německé úřady rozsáhlou sbírku zkoumaly od roku 2012, ale veřejnost informovaly mnohem později. V Gurlittově bytě v Mnichově se našlo téměř 1300 obrazů, grafik a soch; dalších 250 děl uskladněných v Gurlittově nemovitosti v Salcburku se podařilo objevit teprve letos.
Ačkoli média už dříve uváděla, že sbírka by mohla mít hodnotu až jedné miliardy eur (27,5 miliardy korun) a obsahuje skvosty s podpisy slavných umělců Eugena Delacroixe, Augusta Rodina, Edouarda Maneta, Henriho Matisse, Marka Chagalla či Pabla Picassa, jmenný seznam dosud k dispozici nebyl. Nyní bernské muzeum na svých internetových stránkách zveřejnilo celkem téměř tři stovky stran dokumentace, z níž si lze o podobě sbírky udělat představu.
Největším překvapením jsou informace o dílech nalezených v Salcburku, kde ale Gurlitt kromě obrazů slavných mistrů skladoval i plátna nevalné kvality, uvedli kunsthistorici. V seznamu jsou obrazy od Paula Cézanna, Paula Signaca, Claudea Moneta či německých expresionistů Ericha Heckela, Ernsta Ludwiga Kirchnera či Maxe Liebermanna. Odborníci vystopovali i jeden obraz, u něhož panuje velké podezření, že byl nacisty ukraden původním majitelům. Malba pařížské katedrály od Camilla Pisarra z roku 1902 až do války patřila ve Francii žijící židovské rodině Heilbronnových.
Jednaosmdesátiletý Cornelius Gurlitt, syn obchodníka s uměním Hildebranda Gurlitta, letos v květnu zemřel. Stalo se tak necelý měsíc poté, co státní zastupitelství v Augsburgu rozhodlo o navrácení jeho sporné sbírky. Gurlitt v závěti sbírku odkázal soukromé nadaci Muzea výtvarného umění v Bernu. Muzeum dostalo šest měsíců na rozhodnutí, zda díla přijme. Tento týden se rozhodlo, že zděděné umělecké předměty vezme do svých sbírek.
