Větší šance útočit na Rusko: Německo začalo platit výrobu ukrajinských dronů dlouhého doletu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes hovořil se svým nizozemským protějškem Casparem Veldkampem o společném evropském postupu po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Hovory s dalšími státníky budou podle Lipavského následovat. Oznámil to odpoledne na síti X. Schůzka Trumpa s Putinem patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.

„Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat,“ napsal Lipavský. Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, píše Reuters. Hlava Ukrajiny se takto vyjádřila po pátečním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.

„Bezpečnost musí být zaručena spolehlivě a dlouhodobě se zapojením jak Evropy, tak Spojených států,“ uvedl Zelenskyj na X po telefonátu s evropskými lídry.

Pokračování tlaku na Rusko a posílení Ukrajiny je nezbytné pro dosažení míru, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj musí čelit důsledkům za to, že válku protahuje.

Trump se v noci na dnešek SELČ sešel s Putinem na Aljašce, summit však patrně nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Dohoda o příměří na Ukrajině, které podporuje Kyjev, ale Moskva ho odmítá bez splnění svých podmínek, oznámena nebyla.

Skupina evropských lídrů dnes ve společném prohlášení vyjádřila pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko. Informuje o tom agentura Reuters. Prohlášení evropských politiků bylo zveřejněno po pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.

Americký prezident Donald Trump po schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce a telefonátech s lídry Ukrajiny a Evropy uvedl, že nejlepší cestou ke konci války je mírová dohoda, nikoliv pouze příměří na Ukrajině. Šéf Bílého domu to dnes oznámil na své sociální síti.

Evropští lídři před summitem v Anchorage uvedli, že nezbytným předpokladem pro jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině je příměří. Na bezpodmínečný klid zbraní naléhá taky Ukrajina. Naopak Moskva příměří odmítá bez splnění svých podmínek a tlačí na širší dohodu ohledně Ukrajiny, kterou před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že se v pondělí setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednat budou o výsledcích Trumpovy schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o příměří na Ukrajině. Zelenskyj rovněž podpořil Trumpův návrh na trojstrannou schůzku s Putinem. Je podle něj důležité, aby se do jednání zapojila také Evropa.

Zelenskyj svou cestu do USA oznámil v příspěvku na sociálních sítích v návaznosti na dnešní „obsahově bohatý“ telefonický rozhovor s Trumpem, který trval více než hodinu a půl. Americký prezident jej informoval o hlavních bodech jednání s Putinem, které se uskutečnilo v noci na dnešek SELČ v Anchorage.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko v noci na dnešek vypustilo na Ukrajinu 85 dronů a jednu balistickou střelu, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila 29 ukrajinských dronů.

Vzdušné útoky se odehrály v době summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Konkrétní výsledky schůzka podle dostupných informací nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.

Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.

„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“

Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.

Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.

Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.

Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.

Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“

„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.

Zelenskyj vyjmenovává údery na Ukrajinu a obviňuje Rusko ze zabíjení v den summitu. V den jednání Rusko „zabíjí také“, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle NBC. V příspěvku na Telegramu vyjmenoval údery na Dněpropetrovskou, Záporožskou, Chersonskou a Doněckou oblast své země. 

„Válka pokračuje. Pokračuje právě proto, že neexistuje nejen žádný rozkaz, ale ani žádné signály o přípravě Moskvy na ukončení této války,“ tvrdí Zelenskyj.

„Ukrajina je připravena pracovat co nejproduktivněji na ukončení války. Doufáme v silnou americkou pozici,“ dodal. „Na tom bude záviset všechno.“

Kreml očekává, že jednání Putina a Trumpa potrvá šest-sedm hodin a povede k výsledkům, uvedl Putinův mluvčí Peskov podle tiskových agentur.

RIA také uvádí, že Kreml říká, že setkání Putina a Trumpa se uskuteční za účasti jeho poradců.

Prezident Donald Trump telefonoval s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, mluvili o propuštění 1300 dalších běloruských vězňů, píše Reuters.

Alexandr Lukašenko je spojencem Putina a po tři desetiletí drží Bělorusko v pevné autoritářské moci. Dovolil, aby jeho území bylo použito jako odrazový můstek pro totální invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022. Donald Trump o hovoru s ním napsal na svou sociální síť Truth Social.

Rusko zahájilo útok na Dnipro. Deník The Times s odvoláním na místní úředníky píše, že Rusko v posledních několika desítkách minut zahájilo útok balistickými raketami na ukrajinské město Dnipro.

„Okres Dnipro. Raketový útok. Jsou oběti. Vypukl požár. Vyšetřujeme podrobnosti,“ napsal v příspěvku na Telegramu guvernér Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

Donald Trump Vladimira Putina přijde přivítat k letadlu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v ruské státní televizi uvedl, že prezident Putin by měl v pátek v 11:00 místního času (21:00 SELČ) dorazit do Anchorage na Aljašce a prezident Trump ho přivítá u jeho letadla, informuje deník The Times.

Newyorské muzeum požádalo americkou ministryni spravedlnosti Pam Bondi o zatčení ruského prezidenta Vladimira Putina po jeho příjezdu na Aljašku. Uvedlo tak v dopise zaslaném deníku Kyiv Independent.

Muzeum Beka v Rockefellerově centru uvedlo, že dopis zaslalo také Bílému domu, aljašskému generálnímu prokurátorovi a vojenské základně, která hostí summit.

Co se týče očekávání od dnešního jednání USA-Rusko na Aljašce, Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že jeho země „spoléhá na Ameriku“.

„Toto setkání by mělo otevřít skutečnou cestu ke spravedlivému míru a věcné diskusi mezi lídry v třístranném formátu – Ukrajinou, Spojenými státy a ruskou stranou,“ napsal na X.

„Je čas ukončit válku a Rusko musí podniknout nezbytné kroky. Spoléháme na Ameriku.“

Prezident Trump říká, že nechá Ukrajinu „udělat to rozhodnutí“ týkající se území, uvedla NBC. V rozhovoru s novináři na palubě letadla Air Force One, během cesty na Aljašku, Trump odpověděl na několik otázek ohledně toho, jak by mohly vypadat detaily dohody o ukončení války. Na otázku, zda by dohoda zahrnovala územní výměny mezi Ruskem a Ukrajinou, Trump řekl: „Musím nechat Ukrajinu, aby toto rozhodnutí učinila.“

Prezident Zelenskyj opakovaně prohlásil, že není ochoten Rusku odevzdat žádné území. Evropští lídři uvedli, že dát Rusům území by je mohlo povzbudit k invazi do jiných zemí. 

Trump v letadle hovořil také o možnosti bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl, že „je to možné“.

Prezident Zelenskyj hovořil s francouzským prezidentem Macronem ve čtvrtek a znovu v pátek před summitem USA–Rusko, informuje deník The Times s odvoláním na francouzskou prezidentskou kancelář.

Lídři se dohodli, že se setkají po summitu na Aljašce, kdy „to bude nejužitečnější a nejefektivnější“, uvedla Macronova kancelář ve svém prohlášení.

Prezident Trump dříve uvedl, že k dosažení pokroku v ukončení války je nutný druhý summit s účastí Zelenského.

Agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany uvedla, že ruské jednotky převzaly kontrolu nad osadou Oleksandrohrad v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Také uvádí, že tuto zprávu z bojiště nemohla nezávisle potvrdit. 

„Vysoké sázky!“ Donald Trump shrnul svá vysoká očekávání ve stručném příspěvku na své sociální platformě Truth Social.

Očekává se, že prezident Trump po příjezdu na aljašskou společnou základnu Elmendorf-Richardson rozprostře pro prezidenta Putina červený koberec, uvedla NBC s odvoláním na dva úředníky.

Úředníci však uvádí, že přesné detaily setkání se stále dolaďují. Je to Putinova první návštěva Spojených států po deseti letech a ruská média jeho pozvání po letech izolace prezentují jako diplomatické vítězství.

Potenciál vřelého uvítání nebyl Ukrajinci dobře přijat. „Červený od krve Ukrajinců, které tento diktátor zavražil, možná?“ napsal jeden uživatel na X. Západní analytici varují, že summit by mohl být spíše symbolickou událostí než významným pokrokem v zajištění míru na Ukrajině.

Ruská opoziční osobnost v exilu Julija Navalná naléhala na prezidenty Putina a Trumpa, aby uzavřeli dohodu o propuštění ruských a ukrajinských politických vězňů, které Moskva drží v zajetí za to, že se vyjadřovali proti válce na Ukrajině. Informuje o tom londýnský deník The Times.

„Propusťte ruské politické aktivisty a novináře, ukrajinské civilisty a ty, kteří byli uvězněni za protiválečná prohlášení a příspěvky na sociálních sítích,“ uvedla Navalná, jejíž manžel Alexej Navalný zemřel loni v ruském vězení.

Papež Lev XIV. vyzval k příměří na Ukrajině před důležitými rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informoval Vatican News.

V rozhovoru s novináři před branami papežského letního sídla ve Ville Barberini v Castel Gandolfo papež naléhal na dialog místo konfliktu.

„Musíme vždy usilovat o příměří. Násilí, mnoho úmrtí, musí přestat. Uvidíme, jak se dokážou dohodnout,“ řekl Lev XIV. 13. srpna. „Protože po celé té době, jaký je smysl války? Musíme vždy usilovat o dialog, diplomatické úsilí, ne násilí, ne zbraně.“

Londýnský deník The Times napsal, že Trump by měl vůči Putinovi zaujmout silnou pozici. Zdůraznil, že šéf Kremlu je bývalý agent KGB, „jehož vyjednávací strategie bude nepochybně přesně vypočítaná a zrežírovaná“. „Pokud Putin neprokáže věrohodný závazek k míru, musí Trump rozhodně reagovat všemi dostupnými opatřeními – od zpřísnění sankcí proti Rusku až po rychlé zvýšení dodávek zbraní a finančních zdrojů pro Ukrajinu. Kreml opovrhuje slabostí, ale Trump je před setkáním s ruským prezidentem v silné pozici. Je načase, aby to předvedl,“ napsaly The Times.

Dnešní schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na Aljašce bude vítězstvím pro Putina. Tvrdí to mnohá západní média včetně například amerického deníku The New York Times (NYT). Podle nich se od schůzky nedá očekávat průlom, pokud jde o ukončení bojů v ruské válce proti Ukrajině. Například italský deník La Stampa se obává, že ze summitu nevzejde víc než společná fotografie, a americká zpravodajská televize CNN vyslovila obavu, že Trump se Putinem nechá zesměšnit.

Jednání prezidentů má podle Američanů začít v 11:00 místního času (ve 21:00 SELČ) a oba státníci budou mít tlumočníky. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová sdělila, že po setkání Trumpa s Putinem je plánován „bilaterální oběd“ a tisková konference. „Co se stane po jednání, je na prezidentu Trumpovi, a to je jeden z důvodů, proč tam letí,“ řekla mluvčí ve čtvrtek stanici Fox News.

Lidé v Syzrani v noci na dnešek podle ruského serveru BBC informovali, že na místní rafinerii zaútočily drony, ozvala se série výbuchů a začalo hořet. Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev informoval, že region čelil „masivnímu útoku bezpilotních letounů“. Na svém telegramovém účtu uvedl, že protivzdušná obrana jich podle předběžných informací 13 sestřelila.

Později útok na rafinerii potvrdil ukrajinský generální štáb. Podnik podle něho patří v rámci koncernu Rosněfť k těm větším a vyrábí se v něm například kerosin určený pro letadla a další pohonné hmoty, kterými zásobuje ruskou armádu. Na rafinerii drony útočily už letos v únoru a březnu.

Prezident USA Donald Trump na Aljašce, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle harmonogramu Bílého domu stráví zhruba sedm hodin, po jednáních se hned vrací do Washingtonu.

Ruský prezident Vladimir Putin cestou na Aljašku udělal zastávku v Magadanu na ruském Dálném východě, který od Anchorage dělí ještě 3200 kilometrů. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov dříve novinářům řekl, že tam navštíví jeden z místních podniků nebo sportovní komplex.

Vpředvečer jednání šéfa Bílého domu se šéfem Kremlu o konfliktu na Ukrajině se v Anchorage, kde se summit uskuteční, sešlo několik set lidí vyjadřujících podporu Ukrajině, informoval ruskojazyčný server BBC.

Bývalý poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Gerasčenko sdílel na síti X video, jak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel na summit na Aljašce v mikině s nápisem SSSR.

Lavrov has arrived for the meeting in a shirt that says СССР (USSR). https://t.co/D5yrC2MFhD pic.twitter.com/h5HYuvTrob

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) August 15, 2025

Zde je odhad ruských ztrát k dnešnímu dni podle deníku The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Aug. 15, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/vpstqOBwdc

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) August 15, 2025

„Podle současných informací bylo zasaženo plavidlo Port Olja 4 s nákladem součástí pro drony typu šáhed a municí z Íránu. Následky zásahu se upřesňují,“ cituje k zasažené ruské lodi Ukrajinska pravda z prohlášení generálního štábu. Tyto informace nelze ověřit.

Olja je mořský přístav v deltě Volhy. Podle ukrajinského generálního štábu jde o důležitý logistický bod pro dodávky vojenského materiálu z Íránu do Ruska.

Obyvatelé Aljašky dali jednoznačně najevo, koho podporují. Ulice města Anchorage lemují ulice s ukrajinskými vlajkami a plakáty odsuzujícími Rusko a Vladimira Putina.

Kyjev krátce před summitem Trump-Putin uvedl, že zasáhl ruskou loď s nákladem munice. 

Na Aljašku dorazil v předstihu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, informuje Kyjev Independent. Doprovodil ho ruský velvyslanec v USA. Summit má začít ve 21:30 středoevropského času.

Americký prezident Donald Trump se dnes ve městě Anchorage na Aljašce setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jednat budou o ukončení války na Ukrajině. Dvoustranný summit se odehraje v nepřítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V případě úspěchu rozhovorů si Trump přeje uspořádat třístranný summit za účasti nejen ruského prezidenta, ale také Zelenského, s cílem uzavřít dohodu mezi Moskvou a Kyjevem.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pátek ráno, dobrou noc. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že mluvil s argentinským prezidentem Javierem Mileiem. „Samozřejmě jsme diskutovali o diplomatické situaci. Informoval jsem ho o nedávných kontaktech s partnery a zdůraznil, že náš postoj je naprosto jasný: Ukrajina potřebuje spravedlivý mír a spolehlivé bezpečnostní záruky. Javier je připraven k tomu vynaložit osobní úsilí. Děkuji!“ napsal Zelenskyj.

I had a good conversation with President of Argentina @JMilei.

Of course, we discussed the situation in diplomacy. I informed about recent contacts with partners and stressed that our position is absolutely clear: Ukraine needs a just peace and reliable security guarantees.… pic.twitter.com/Bd6upFfAUS

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 14, 2025

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak informoval na síti X o návratu mladého ukrajinského zajatce. „Ukrajinský občan Bohdan Kovalchuk, který byl ve věku 17 let zajat Rusy, se konečně vrátil domů.“

Imagine spending 9 years in captivity — a place this young man ended up as a teenager.

Ukrainian citizen Bohdan Kovalchuk, who was captured by the Russians at the age of 17, has finally returned home.

He lived in Yasynuvata and was trying to travel to Toretsk to finish his… pic.twitter.com/pvc3d17K9T

— Andriy Yermak (@AndriyYermak) August 14, 2025

Zatímco Putinův poradce Jurij Ušakov oznámil, že Trump a Putin po summitu uspořádají společnou tiskovou konferenci, Trump dnes prohlásil, že v případě neúspěšné schůzky s Putinem by se mohl rozhodnout uspořádat samostatnou konferenci, na které oznámí, že „válka bude pokračovat“.

„Budu mít tiskovou konferenci. Nevím, jestli bude společná. Ještě jsme o tom nemluvili. Myslím, že by bylo hezké uspořádat tiskovou konferenci společně a potom každý zvlášť,“ řekl Trump. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová před Trumpovým vyjádřením potvrdila tvrzení Kremlu o záměru uspořádat společnou tiskovou konferenci státníků.

„Budu mít tiskovou konferenci. Nevím, jestli bude společná. Ještě jsme o tom nemluvili. Myslím, že by bylo hezké uspořádat tiskovou konferenci společně a potom každý zvlášť,“ řekl americký prezident Donald Trump o programu po jednání v Anchorage. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová přitom před Trumpovým vyjádřením potvrdila tvrzení Kremlu o záměru uspořádat společnou tiskovou konferenci státníků.

Ruské ministerstvo spravedlnosti označilo Reportéry bez hranic (RSF) za nežádoucí organizaci. Informuje o tom agentura Reuters. Tato mezinárodní organizace se sídlem v Paříži se zasazuje za svobodu médií.

Za nežádoucí označují ruské úřady ty organizace, které podle nich ohrožují národní bezpečnost Ruska. Ruským občanům, kteří s nimi spolupracují nebo je podporují finančně, hrozí čtyřleté vězení. Vedoucí pracovníci organizací mohou být potrestáni šestiletým odnětím svobody, uvádí server The Moscow Times.

Rozhovorům o územních sporech a nárocích mezi Ruskem a Ukrajinou musí podle amerického ministra zahraničí Macra Rubia předcházet zastavení bojů. 

Ceny ropy se zvyšují, trhy zvažují dopad nadcházející schůzky prezidentů USA a Ruska na dodávky. Brent přidává téměř dvě procenta a je pod 67 dolary.

Páteční americko-ruský summit prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce začne v 11:30 místního času (21:30 SELČ) schůzkou obou hlav států mezi čtyřma očima, za přítomnosti tlumočníků. Uvedl to dnes podle tiskových agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Hlavním bodem jednání bude ukrajinská krize, tedy válka, kterou Putin proti sousední zemi rozpoutal v únoru 2022. 

Po setkání mezi čtyřma očima bude podle Ušakova následovat jednání delegací. Na ruské straně budou kromě Ušakova také ministři zahraničí, obrany a financí Sergej Lavrov, Andrej Belousov a Anton Siluanov a Putinův vyjednavač Kirill Dmitrijev.

Na úvod jednání Trump a Putin řeknou "několik slov" před novináři a po summitu uspořádají společnou tiskovou konferenci, řekl Ušakov.

„Druhé setkání bude opravdu velmi důležité, protože na něm dojde k uzavření dohody. Nechci použít výraz 'rozdělit si to', ale v jistém smyslu to není špatný výraz. Dojde k vzájemným ústupkům, pokud jde o hranice a území,“ prohlásil americký prezident o možné schůzce po summitu na Aljašce, které by se kromě Trumpa a Putina zúčastnil i Zelenskyj.

Trump dnes rovněž uvedl, že má v mysli tři místa pro další setkání s Putinem a se Zelenským.

Pro dosažení míru na Ukrajině je nutné projednat bezpečnostní záruky. Podle agentury Reuters to dnes řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak den před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, kteří budou o situaci na Ukrajině hovořit. „Myslím, že všichni uznáváme, že k dosažení míru je třeba projednat bezpečnostní záruky,“ řekl Rubio před novináři. 

Americký prezident Donald Trump poodhalil i postup, který bude následovat po zítřejší schůzce s ruským vládcem Putinem v Anchorage.  „Pokud to bude špatná schůzka, nikomu nebudu volat a pojedu domů,“ řekl televizi Fox. „Ale pokud to bude dobrá schůzka, zavolám prezidentu Zelenskému a evropským lídrům,“ dodal. 

Donald Trump řekl, že Putin podle něj uzavře dohodu o Ukrajině. Pro její uzavření je nutné uspořádat další summit i se Zelenským, uvedl Trump podle agentur.

Rusko a USA neplánují podepsat dokument ohledně výsledků schůzky Vladimira Putina a Donalda Trumpa, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Snažit se předvídat výsledky jednání by bylo chybou.

Rusko a Spojené státy by se mohly dohodnout na nových odzbrojovacích smlouvách, pokud se podaří ukončit konflikt na Ukrajině, uvedl dnes podle médií ruský prezident Vladimir Putin na poradě před páteční schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce.

V únoru příštího roku má vypršet dohoda Nový START, kterou americký a ruský prezident podepsali v roce 2010 v Praze a která je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes s britským předsedou vlády Keirem Starmerem v Londýně jednal o pátečním summitu na Aljašce, bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu i britských investicích do výroby dronů. Zelenskyj, který schůzku ocenil jako dobrou a produktivní, to napsal na X.

Agentury Reuters a AP píší, že Starmer dnes Zelenského v Downing Street přivítal objetím před zhruba hodinovým setkáním, které mělo dát najevo podporu Londýna Kyjevu před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem na Aljašce.

„Pokračujeme v koordinaci našich pozic... Také jsme do značných podrobností jednali o bezpečnostních zárukách, které mohou učinit mír skutečně trvalým, pokud se Spojeným státům podaří dotlačit Rusko k ukončení zabíjení a zaobírání se skutečnou, věcnou diplomacií,“ podotkl Zelenskyj.

Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy Kč), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně pro tuto východoevropskou zemi, uvedl na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem pro Ukrajinu zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard Kč).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem.

Nálet ukrajinských dronů během noci na dnešek způsobil požár v rafinérii ve Volgogradu na jihu evropského Ruska, informují média s odvoláním na očité svědky a úřady. Ukrajinské drony napadly rovněž Rostov a Belgorod na západě Ruska, úřady hlásí raněné.

Moskva proti Ukrajině odpálila dvě rakety S-300/400 a vyslala 45 dronů, 24 bezpilotních letounů se podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo, které zaznamenalo zásahy 21 dronů na 12 místech. Ukrajinská armáda stabilizuje situaci na východě země u města Dobropillja, kde se podařilo skupinám ruských vojáků proniknout obranou, prohlásil podle ukrajinských médií mluvčí generálního štábu Andrij Kovalov.

Ukrajinské drony způsobily požár v rafinérii ve Volgogradu na jihu evropského Ruska, informují média s odvoláním na očité svědky a gubernátora.

Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území. V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.

Trump a evropští lídři se shodli, že před zahájením mírových jednání musí být na Ukrajině zavedeno příměří, řeklo stanici několik zdrojů. Podle německých zdrojů NBC News se během videokonference s evropskými lídry podobně vyjádřil americký viceprezident J. D. Vance a údajně jim řekl, že USA nebudou s Ruskem vyjednávat řešení války bez Ukrajiny nebo Evropy.

Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí.

Podle ZDF negativní očekávání Němců souvisí i s tím, co si myslí o Putinovi, který plnohodnotnou válku proti Ukrajině před třemi a půl lety rozpoutal. Jen 14 procent dotázaných je totiž přesvědčeno, že Putin má skutečný zájem na trvalém příměří, 82 procent to vidí opačně.

Ještě větší procento Němců - 89 - má za důležité či velmi důležité, aby se jednání zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opačný názor má devět procent.

Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území.

V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.

Dobré ráno, vážení čtenáři.  V červenci bylo zabito nebo zraněno na Ukrajině nejvíce civilistů od května 2022, uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své nejnovější zprávě. Kvůli bojům v uplynulém měsíci podle ní zahynulo nejméně 286 lidí a dalších 1388 jich utrpělo zranění, naprostá většina na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.

„Počet civilních obětí na Ukrajině dosáhl už druhý měsíc po sobě nového tříletého maxima,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. „Jen v prvních třech měsících poté, co Ruská federace zahájila svou totální invazi na Ukrajinu, bylo zabito a zraněno (měsíčně) více lidí než v uplynulém měsíci,“ dodala. Rusko vtrhlo do sousední země 24. února 2022

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.

Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.

„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.

Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.

Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.

Několik desítek lidí se dnes sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se obávají možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.

Před prostranství americké ambasády si protestující přinesli ukrajinské vlajky a transparenty varujícími před zaprodáním Ukrajiny. Akci svolala iniciativa Občanský rozcestník s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Kaputin.

„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří spolupředsedali dnešnímu dálkovému jednání koalice ochotných. Pokud Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.

Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí. „Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.

„Mohu oznámit, že jsme k dnešnímu dni prostřednictvím české muniční iniciativy letos na Ukrajinu dodali již jeden milion kusů velkorážové munice,“ ohlásil po dnešním on-line jednání takzvané koalice ochotných premiér Petr Fiala (ODS). Loni pomohla česká muniční iniciativa Ukrajině, jež se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, dodat 1,5 milionu nábojů. Koalice ochotných je skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti agresi.

Český ministerský předseda při dnešní virtuální schůzce ocenil koordinaci postojů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil i viceprezident USA J. D. Vance (Republikánská strana).

Pokud Vladimir Putin po summitu na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války na Ukrajině, bude to mít velmi vážné důsledky, řekl podle AP Donald Trump.

Německo uvedlo, že přispěje do mechanismu nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu. Se spojenci bude financovat balík v celkové hodnotě 500 milionů USD (10,4 mld. Kč).

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnešní rozhovor s Trumpem na síti X označil za skvělý. „Jsme jednotní v úsilí o ukončení této strašné války proti Ukrajině a o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Oceňuji vedení Donalda Trumpa a úzkou spolupráci se spojenci. Míč je nyní na Putinově straně,“ uvedl k virtuální schůzce šéf NATO.

Takzvaná koalice ochotných podporující Ukrajinu má před summitem Trump-Putin jednoznačnou shodu na dalším postupu, uvedl po jednání premiér ČR Petr Fiala.

Donald Trump dal při telefonátu s evropskými lídry podle Emmanuela Macrona jasně najevo, že chce při summitu s Putinem dosáhnout příměří na Ukrajině, uvádějí agentury.

Ruské úřady začnou omezovat volání přes aplikaci Telegram, kterou vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov, a aplikaci WhatsApp provozovanou americkou společností Meta.

„V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech. Na jejich fungování nebyla uvalena žádná další omezení,“ citoval Interfax vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Majitelé Telegramu i WhatsAppu podle regulátora ignorovali opakované žádosti o zavedení opatření, která by zabránila využívání jejich platforem k aktivitám jako je vydírání a terorismus.

Rusko se dlouho snaží o zavedení tzv. digitální suverenity podporou domácích služeb. Snaha nahradit zahraniční technologické platformy se stala naléhavější poté, co se některé západní společnosti po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stáhly z ruského trhu. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu podepsal zákon, který umožňuje vývoj státní komunikační aplikace propojené s vládními službami, jež se bude jmenovat MAX.

Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.

Volodymyr Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Německý kancléř zorganizoval dnes tři videokonference. Nejprve postoj k válce na Ukrajině před pátečním rusko-americkým summitem ladili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a zástupce Polska.

Druhá schůzka, které se účastní kromě Trumpa také americký viceprezident J. D. Vance, začala v 15:00 a trvat by měla zhruba hodinu.

Summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina se chystá na Aljašce, kterou až do roku 1867 ovládali Rusové. Nadále tam je mnoho pravoslavných křesťanů, a to i mezi původním obyvatelstvem. Tamní diecéze vyzývá k modlitbám za úspěch prezidentské schůzky.

„Modleme se za ty, kteří se sejdou na Aljašce, aby hledali cestu k míru, aby Pán, dárce moudrosti, osvítil jejich mysli a vedl jejich slova k spravedlivé a trvalé dohodě,“ píše diecéze na Facebooku. „Znovu se modlíme, aby Pán přinesl příměří, ochranu nevinných, otevření bezpečných koridorů, návrat zajatců a úlevu pro zraněné a truchlící. Aby bylo rozptýleno každé klamání a zatvrzelost srdce; aby byla uzdravena nenávist; a aby se milosrdenství a spravedlnost spojily.“

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vojska dobyla obce Suvorove a Nykanorivka v Doněcké oblasti. Kyjev se k tomu bezprostředně nevyjádřil.

Před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se premiéři a prezidenti evropských zemí a zástupci institucí Evropské unie radí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společném postoji k dalšímu jednání o míru na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA. Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Videokonference s Trumpem je plánována na 15:00.

První z tří videokonferencí, které zorganizovalo Německo, se kromě německého kancléře Merze a ukrajinského prezidenta Zelenského účastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, polský premiér Donald Tusk, italská premiérka Giorgia Meloniová a finský prezident Alexander Stubb. Připojili se také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Cílem virtuální schůzky je sladit noty před jednáním s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.

Putin a Trump budou v pátek hovořit o všech záležitostech, které se nahromadily ve vzájemných vztazích, uvedl mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Trump se s Putinem setká na odlehlé základně v Anchorage na Aljašce.

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti napsal, že bude brzy hovořit s evropskými lídry. Zároveň je označil za skvělé lidi, kteří chtějí, aby byla uzavřena dohoda. Oznámení přichází před chystanou páteční schůzkou Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Ruské ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího označilo konzultace požadované evropskými zeměmi ohledně Ukrajiny před setkáním obou prezidentů za nepodstatné.

Ruská a běloruská vojska během zářijového cvičení Západ-2025 procvičí nasazení jaderných zbraní a raket Orešnik, řekl běloruský ministr podle Belta.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Berlína, kde se po boku německého kancléře Friedricha Merze zúčastní videokonference s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými premiéry a prezidenty. Cílem jednání je Trumpa před páteční schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přesvědčit, aby neuzavřel dohodu s Moskvou o válce na Ukrajině bez ohledu na zájmy Ukrajinců a Evropanů. Videokonference, která má jednání s Trumpem zhodnotit, se zúčastní i český premiér Petr Fiala, sdělil ČTK Úřad vlády.

Ukrajinští vojáci z 57. motorizované brigády ovládá FPV dron na frontové linii v Charkovské oblasti na Ukrajině. Podívejte se na fotografie níže.

Estonsko vyhostí kvůli porušování sankcí a dalším protistátním trestným činům ruského diplomata, oznámilo dnes ministerstvo zahraničí této pobaltské země. Moskva vzápětí uvedla, že sáhne k odvetě, informují tiskové agentury.

Ruská vojska postoupila u tří obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, zatímco ukrajinští obránci přiměli nepřítele k ústupu u jedné z obcí v sousední Záporožské oblasti. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky z projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na síti X uvedl, že během několika dnů proběhlo více než 30 rozhovorů s partnery a že na Rusko musí být vyvíjen tlak.

Kyjev potvrdil, že Ukrajina v noci zaútočila bezpilotními letadly na ropné zařízení v západním Rusku.

Zelenskyj říká, že ruské denní ztráty jsou třikrát vyšší než ukrajinské. „Například včerejší průměrná čísla: ruské ztráty za den byly asi 1 000, 500 mrtvých a 500 zraněných,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Toto jsou odhady ruských bojových ztrát k 13. srpnu.

Nejméně tři mrtvé – dvě ženy a jednoho muže – si vyžádaly ruské útoky v Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Rusko proti Ukrajině vyslalo během noci 49 dronů a dvě rakety Iskander-M/KN-23, zneškodnit se podařilo 32 dronů a obě rakety, oznámilo ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram. Moskva informovala o zničení téměř padesátky ukrajinských dronů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve východoukrajinském Dnipru jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lykašukem. Prvních několik desítek minut jednali v protileteckém krytu kvůli vyhlášenému poplachu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Bild dorazí do Berlína. Připojí se k německému kancléři Friedrichu Merzovi na videokonferenci s evropskými politiky a prezidentem USA Donaldem Trumpem.

Dronový útok způsobil menší požár v rafinerii v ruském Slavjansku na Kubáni. Informovaly o tom dnes úřady v Krasnodarském kraji na jihu země.

„Ve Slavjansku na Kubáni dopadly trosky dronu na území rafinerie,“ uvedl operativní štáb Krasnodarského kraje na jihu Ruska. „Zranění nejsou hlášeni. Požár byl rychle uhašen,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin si v úterý telefonoval se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a informoval ho o plánovaných jednáních, která tento týden povede s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na Kreml.

Trump a Putin by měli v pátek jednat o ukončení války na Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Půjde o dvoustrannou schůzku.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Dronový útok způsobil menší požár v rafinerii v ruském Slavjansku na Kubáni. Informovaly o tom úřady v Krasnodarském kraji na jihu země.

„Ve Slavjansku na Kubáni dopadly trosky dronu na území rafinerie,“ uvedl operativní štáb Krasnodarského kraje na jihu Ruska. „Zranění nejsou hlášeni. Požár byl rychle uhašen,“ dodal.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Trump a Putin by měli v pátek jednat o ukončení války na Ukrajině. Půjde o dvoustrannou schůzku. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dnes novinářům řekla, že o osobní setkání s Trumpem požádal Putin. Americký prezident se ho podle ní zúčastní s cílem lépe porozumět, jak lze válku ukončit. Schůzka pro Trumpa představuje „cvičení v naslouchání", jelikož bude přítomna pouze jedna strana konfliktu, uvedla mluvčí s tím, že šéf Bílého domu doufá v přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na dalším takovém summitu.

Rusko vyhrálo válku na Ukrajině a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná. Podle agentury Reuters to dnes řekl maďarský premiér Viktor Orbán, který čelí kritice za svůj příklon k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi navzdory tři a půl roku trvající ruské invazi na Ukrajinu. Maďarsko se v pondělí odmítlo připojit k prohlášení představitelů 26 evropských zemí o tom, že Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout se o své budoucnosti.

„Teď o tom mluvíme, jako by šlo o otevřenou válečnou situaci, ale není tomu tak. Ukrajinci válku prohráli. Rusko tuto válku vyhrálo. Jedinou otázkou je, kdy a za jakých okolností Západ stojící za Ukrajinci přizná, že se tak stalo a co z toho všeho vyplyne,“ řekl Orbán v rozhovoru pro youtubový kanál Patriot.