Podle posledního zveřejněného termínu by letiště na jihovýchodním okraji německé metropole mělo být uvedeno do provozu ve druhé polovině roku 2017. Jedním z podstatných prvků fungování letiště měla být i stanice rychlodráhy, která by jezdila ve čtvrthodinovém taktu a umožnila přímé spojení s centrem města s jedinou zastávkou na železničním uzlu Südkreuz.
S přípravou trati pro rychlodráhu se ale ještě nezačalo. Železniční společnost Deutsche Bahn přiznává, že i kdyby by práce začaly letos, nebude možné vypravit expresní vlaky na nové letiště dřív než v roce 2023.
Železniční spojení letiště s centrem města by proto bylo nutné vést po jiných trasách, což by znamenalo prodloužení požadované půlhodinové doby jízdy asi o polovinu. Zároveň by kvůli velkému zatížení tratí nebylo možné udržet pro takto vedený expresní spoj patnáctiminutový interval.
Stavbu Letiště Willyho Brandta provázejí komplikace už dlouho. Původně mělo být otevřeno na podzim 2011, kvůli problémům se zabezpečením ale byl termín čtyřikrát odložen. Rostou také náklady stavby. Zatímco původní rozpočet počítal s 2,5 miliardami eur (68,7 miliardy korun), nyní už dosahuje 5,7 miliardy eur (156,7 miliardy korun) a očekává se jeho další zvýšení.
Letiště se má stát třetím největším německým vzdušným přístavem po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichovu. Ročně by mělo odbavit 27 milionů cestujících. Už nyní je ale jasné, že jeho kapacita nebude v době otevření potřebám německé metropole stačit. Berlínská letiště Tegel a Schönefeld, která by mělo Letiště Willyho Brandta nahradit, už nyní ročně dohromady odbavují přes 26 milionů pasažérů.
