To se oslaví
Život našich předků byl o hodně monotónnější než ten náš a oslavy určovaly přirozený rytmus roku. Bez civilizačních vymožeností, které od nás přírodu oddalují, byl příchod léta, přinášejícího světlo, teplo a úrodu, mnohem důležitější událostí, než si dnes umíme představit a tak byla oslava víc než na místě.
Pohanská tradice
Na počest slunečním božstvům (a jako pocta vrcholícímu Slunci) se zapalovaly o půlnoci ohně. Oheň měl dodat Slunci sílu.
Skákalo se také přes plameny, tančilo se kolem ohně, lidé se zdobili květinami, žehnali, žehnali Matce Zemi, domácímu dobytku a polím (na ně druhý den rozhazovali zbylý popel z ohňů).
Například v Lotyšsku slaví slunovrat po celou noc - nikdo nesmí spát,aby nezmeškal východ slunce.
Dívky si uvijí věněčky z polního kvítí a chlapci (jménem Jánis) dostanou korunu z dubového listí.
Lidé připravují pro tyto slavnosti speciální sýr a pivo, obcházejí domy a za zpěvu starých písní se obdarovávají.
Ráno mají muži naskákat do nejbližšího jezera či řeky. Poté co oslavující přivítají východ slunce, skropí si tvář ranní rosou.
Na severu si to umějí užít
Velkým svátkem je Midsomer ve Skandinávii, ve Švédsku patří k nejoblíbenějším. Hlavní oslavy se konají v pátek a tradičně se tančí kolem májky. Ještě než se májka zvedne, je celá pokryta květinami a zelení. Stavba a tanec kolem májky (majstang nebo midsommarstang) je velmi populární nejen mezi rodinami. Tanečníci poslouchají tradiční/lidovou hudbu a někteří dokonce nosí tradiční kroje. Někteří mají na hlavně věnce z květin. Mezi tradiční jídla patří marinovaný sleď, pažitka, kysaná smetana, pivo a první jahody. Hodně se pije a zpívají se pijácké písně.
Takový svátek je škoda neslavit, co říkáte?¨
Všechno tu už bylo...
Slunovrat je spojen i s magickým děním v přírodě. V obecném povědomí jsou dnes tyto tajemné události spjaty spíše se Svatojánskou nocí (23.6., předvečer svátku sv. Jana Křtitele), jde však o smíšení původního pohanského slunovratu a později zavedeného křesťanského svátku, který měl oslavy slunovratu přebít.
