"Heleno, ty jsi měla být zlatá," takové a podobné komplimenty burácely koncem týdne pražskou Lucernou, v níž Helena Vondráčková završila své turné k poslední desce Helena 2002. Nebozí fanoušci, kteří se u pódia řadili s kyticemi téměř po každé písni, zřejmě netušili, že pouhých pět ze zhruba dvou desítek nesmrtelných Heleniných hitů zpívá jejich hvězda naživo. Helenu Vondráčkovou totiž postihlo tak silné nachlazení, že se na proslulých prknech Lucerny neobešla bez playbacku! Hned po prvních verších z hitu Dlouhá noc, kterým Vondráčková svůj koncert odstartovala, bylo jasné, že není ve formě a svůj hlas více než šetří. "Jsem trochu nastydlá, tak se vám omlouvám, pokud můj hlas občas trošku zaskřípe," vysvětlila po úvodním songu Helena. Jaké však muselo být překvapení pozornějších diváků, když po svém prvním hostu, kterým byla Bára Basiková, zpívala Helena jako z »cédéčka«. Bohužel ne jen jako. Mikrofon se od jejích úst najednou obdivuhodně vzdálil a na hlase už nebylo znát ani stopy chrapotu. "Jak se vám líbil koncert? Dobrej playback ne? Bylo to všechno z cédéčka. Je nastydlá, tak nemůže zpívat. Měla to vyležet, tohle se nedělá. To je tak, když si člověk nasmlouvá moc kšeftů," prohodil k jedné z fanynek postávajících hned u pódia člověk ze zákulisí. Ve druhé polovině koncertu tak už živě zazněly jen písně Archimedes, Podívej, kvete růže, kterou Helena věnovala jejímu nedávno zesnulému autorovi Gilbertu Bécaudovi, a finální, bouřlivě »vydupaný« přídavek Dlouhá noc. "Snažím se zpívat, ale tohle je všechno těžký, neutáhnu to. Jedině Archimeda," omlouvala se při pauze evidentně rozladěná Vondráčková, která však nakonec »zahvězdila« alespoň u Archimeda temperamentní hrou na konga.