Poslední rok dal Karlu Černochovi (63) pořádně zabrat! Lidi přestalo zajímat, jaké desky vydává, co dělají jeho děti a jestli se nerozvádí. Onemocněl totiž rakovinou. A o svých slabostech Karel Černoch mluví velmi nerad. Teď, dva týdny před Vánocemi, ale věří, že nejhorší je za ním, a snad i proto udělal pro Blesk výjimku a o své nemoci poprvé promluvil. "Rozebírání mého zdraví mi opravdu ubližuje. Nezklamal jsem, podávám výkony, které se ode mě čekají, a proto si to nezasloužím. Neubližujte mi tím, prosím. Nejsem z měkkýho dřeva, o svý věci se dokážu postarat a porvat," říká legenda české pop music, která se dnes podle svých slov díky lékařům a obětavosti své ženy cítí dobře. "Na muzikál se v současnosti fyzicky necítím, ale fl intu jsem ještě nesložil. Jestli mi osud dopřeje, abych se přes to překlenul, budu rád. Jestli ne, tak pak teprve holt sorry," říká Karel Černoch.
Zpěvák o své nemoci... o rodině... o neřestech Mnozí ho snad už pohřbili. Karel Černoch (63) uplynulý půlrok trávil hlavně léčbou své nemoci, hodně zhubnul a ze své vizáže si sám dělá legraci, když se představuje slovy: "Já jsem Karel Černoch, i když tak nevypadám." Všechno ale nasvědčuje tomu, že se cítí čím dál lépe. Mrzí ho, že jako představitel staré generace bývá opomíjený a přesto, že je, jak říká, v rekonvalescenci, je v jednom kole. Na rozhovor pro Blesk si udělal čas mezi křtem reedic svých starších alb Tichá noc a Popelka a tiskovkou k obřímu koncertu Pavla Sedláčka v Lucerně, kde příští týden vystoupí. Mluví v něm o lecčem, pití, se kterým přestal kvůli Jiřímu Wimmerovi, kouření, se kterým navzdory rakovině seknout nedokáže, a svých dětech, díky nimž se považuje za šťastného muže. * Proč tak nerad mluvíte o své nemoci? "Během cesty, kterou má každý z nás danou, nastávají různé problémy a ten můj je osobního rázu. Netýká se zpronevěry nebo nepřátelství. Vadí mi, že kvůli neznalosti a hodně špatné osvětě zdravotnických médií, která by měla informovat celou veřejnost o onkologických onemocněních, existujou různý strašáky, lidi jsou vyděšení ze slova rakovina. Nějaké onemocnění ještě neznamená, že je člověk škrtnutý. Škrtnutý můžeme být během jedný vteřiny, stačí si sednout za volant." * Prý se vám hlásí plno léčitelů a zastánců alternativní medicíny. Vy tuhle pomoc odmítáte, proč? "Tělo, i když jste schopná ho ovlivnit myšlením a vnitřní energií, má určité chemické pochody, které ovlivnit nelze. Já si vážím všech lékařů, se kterýma jsem v poslední době měl tu čest. Každý den oceňuji jejich práci a říkám: "Děkuju vám za to, že mně pomáháte." Já nepotřebuju, aby mně nabízeli pomoc lidi, které neznám, o kterých nic nevím a kteří nemají tu patřičnou zkušenost. Nikdy jsem o takovéhle pomoci neuvažoval. Chci se řídit lidmi, kteří jsou fundovaní, zkušení a rozumí medicíně, která za poslední léta neuvěřitelně pokročila a spoustu věcí dokáže vyřešit. Jsem v rekonvalescenci a léčím se. Toť vše, víc se tím nemusíme zaobírat." * Mrzí vás, že vám mají za zlé, že jste navzdory nemoci nedokázal přestat kouřit... "Z doby, kdy jsem začínal s rocknrollem jsem si přinesl dvě neřesti. Alkohol a nikotin. Kouření jsem se prostě nedokázal zbavit, ale abstinent jsem už šestnáct let a jsem na to hrdý." * Jak se vám to povedlo? "Kromě toho, že jsem začínal mít problémy s vystřízlivěním, byl hlavním důvodem kolega Jirka Wimmer. Psalo se, že jeho smrt mě smetla. Jasně, že mě smetla. Člověka smete cokoli, nakonec třeba i to, že se mu rozbije počítač. Ale mrzí mě, že přestala existovat naše komická dvojka, která je dneska legendární. Najednou jsme přestali existovat. Jirku jsem znal i mimo pracovní stránku, opustil mě kamarád. Právě s ním jsem zažil i momenty, kdy byl závislý na alkoholu a viděl jsem odstrašující věci, které to člověku způsobuje. Snažil jsem se mu pomoci, došlo to do takových mezí, že jsem ho třeba vyzvedával ze záchytných stanic, dával za něj různé záruky. Chtěl jsem, abychom napsali další skeče, což jde jen, když jsou lidi střízliví. Tak jsem zkusil úplně přestat sám. Bál jsem se, že to bude těžký a ono to těžký nebylo." * Vadí vám, že kvůli nemoci vás lidi odepisují. Příští týden ale dvakrát vystoupíte živě na velkých koncertech... "Čeká mě plno menších, půlhodinových až hodinových vystoupení. Těším se na hostování s Monkey Business, na 55 let rocknrollu s Pavlem Sedláčkem i na vánoční koncert v Ústí nad Labem, kde budu zpívat s úžasným bandem, děti do patnácti šestnácti let, které hrajou v big bandu. Jediné, na co se teď necítím, je muzikál. Fyzicky bych to zvládal těžko, přeci jen je to o vitalitě, tři a půl hodiny zpívání a lítání po jevišti není žádná legrace. Ale flintu jsem rozhodně nesložil. Moje práce jsou třeba teď i vánoční koncerty na pěší zóně v Praze 5, kde se snažím vytvářet trochu vánoční atmosféru a pohodu." * Jaká bude ta vaše? "Ta bude, až skončí ten předvánoční blázinec, budu v klidu se svou rodinou, navštívíme kamarády a uvidím se s vnoučaty. Včera mně zrovna volaly, jestli už jsem psal Ježíškovi, že už mají nějaké zprávy, že jsem měl už kontakt s Ježíškem, tak jsem jim řekl, že jo. A o tom je život. Strašně mě těší, že můj syn je otcem dvou dětí, že dcera studuje vysokou školu, zpívá, chystá projekt s Monkey Business. Každému rodiči se může a nemusí splnit sen, že děti mu vrátí, co do nich vložil a umožní mu být na ně hrdý, mít dobrý pocit sounáležitosti, že je dobře vychoval. Mně se to splnilo a to je pro mě štěstí. I kdyby mně bylo jakkoli špatně, kdyby mně bylo cokoli, vím, že jsem k něčemu ty děti dotáh a mám radost."
