Svého času pil colu, sbíral céčka a žil nonstop. Z rozdováděného kluka s trvalou a elektrickou kytarou na krku se však postupem času stal rozvážný muž, uznávaný skladatel veleúspěšných muzikálů a producent. Michal David (46) dnes nejraději ze všeho pije kvalitní vína a pokuřuje doutník. Jak teď, s odstupem času, vidí své největší hity, jak se prolínají s jeho životem a kolik pravdy bylo v jejich textech? Colu, pijeme colu Colu, pijeme Colu, není to náhoda, že u jednoho stolu diví, asi se diví, co je to za kluk, a že mlčí a jen civí jsem tý holce nejspíš k smíchu v tomhletom tichu. Když tahle písnička vznikla, bylo mi pětadvacet a to jsem colu ještě pil. Teď jako vyzrálý muž piju rád víno. Hlavně červené, protože je zdravé, i když nic se nemá přehánět. Colu jsem kdysi pil rád s whisky, ani s rumem nebyla špatná, ale jak někdo může pít colu s dohromady s červeným vínem, to jsem nikdy nechápal. Céčka Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka a já jsem o tom neměl ani zdání, céčka, že sbírá céčka, tak co mi brání, jen abych sehnal je a běžel za ní. Takzvaná céčka jsem nikdy nesbíral, ale přesto jsem jich měl haldy. Na koncertech jsem je dostával od fanynek, které mi tak dávaly to nejcennější, co měly. Poctivě jsem je doma několik let skladoval, ale pak jsem jednou celý velký pytel odvezl do nějakého dětského zařízení. Každý mi tě, lásko, závidí Poznal jsem teď jednu z mála, bylo to venku v dešti. Jen tak v tričku sama stála, tak jsem ji půjčil deštník. Aby víc už nepromokla, neboť déšť smývá krásu. Vím, že jsem v ní našel poklad a ona ve mně spásu. Já jsem spásu našel ve své ženě Marcele. Příští rok oslavíme dvacet let od naší svatby a pořád si rozumíme. Drobné kolize nepočítám, důležité je, jak to funguje. A jak jsme se seznámili? V dešti to nebylo, ale v restauraci. Jelikož byla dlouhodobě mimo republiku, tak nevěděla, že jsem populární zpěvák. Myslel jsem, že je trochu divná, ale zároveň mi to bylo sympatické. Děti ráje Nám to vyjde, co chcem máme, s větrem v zádech počítáme, máme vůli, nám to vyjde, všechno vyjde nám, nám to vyjde, máme zájem, nejsme zlí, jsme děti ráje, dětem ráje, těm to vyjde, jako vám, tak nám. Každé dítě má svůj ráj a patřit by do něj mělo co nejvíc pohody a lásky. A v dospívání to pokračuje, protože si v té době všichni myslíme, že svět se točí kvůli nám. S tím, v jaké vyrůstáme době, to až tolik nesouvisí. My máme príma rodiče Mejdan, mejdan podle plánu, podobá se flámu, a tak skončí k ránu, za úsvitu. Mejdan, mejdan skončí k ránu, a tak podle plánu, za úsvitu oslavíme maturitu. Mega párty a mejdany podle plánu nevyhledávám, spíš jsem pro mejdan mezi několika blízkými lidmi, kde mi je dobře, a když je to spontánní, je to ještě lepší. Dobré víno a kvalitní doutník je přitom samozřejmostí. Zkrátka vyhledávám spíš pohodovější akce a kvalitu, zatímco dřív u mě vítězily diskotékové párty. Jak snadno uvěří se lhářům Jak snadno uvěří se lhářům, ve jménu lásky krásně lžou, motýlům pavučiny z dálky k smíchu jsou, nevzlítnou, jak snadno uvěří se lhářům, ve jménu lásky krásně lžou, i když ta prázdná slova dívky prohlídnou, nalítnou. Jestli jsem také někdy zalhal, abych získal nějakou dívku? To asi v životě udělal každý chlap, ale protože lež má krátké nohy, doporučit to nemůžu. Milosrdnou lež, tu bych možná ještě bral, ale zákeřnou ne. Nesnáším loučení Jsem dál, v hlavě mě máš, mně na tom záleží, to zlý a hloupý smaž. Já už přišel na to, proč mám tě rád. Na to, že láska je největší z mých nálezů a ztrát. Největší ztrátou je naše Miška (Davidova dcera Michaela zemřela na leukémii před sedmi lety - pozn. aut.). To je bohužel stinná stránka života a člověk se s tím musí smířit, i když ty lekce jsou někdy opravdu tvrdé. Beru to tak, že tu jsme ve škole a musíme pochopit, o čem ten život je. Tělesná schránka každého z nás tu je jen na určitou dobu, ale naše duše je věčná a žádná energie se neztrácí, pouze se mění. A největší nález je moje Marcela. Decibely lásky Je to fajn a má to atmosféru, muzika sem proudem řeky vtéká, do uší pak někam do éteru, tak se dá žít jenom v diskotékách... Decibely lásky, ty jsou vlastně ve všech mých písničkách, a dnes hlavně v těch muzikálových. Rád skládám romantické písničky o lásce, protože v dnešní době ženám podle mě romantika chybí ještě víc než dřív. Emancipace je skvělá, ale i ty ženy, které hodně pracují, pořád zůstávají těmi něžnými stvořeními, která potřebují pohladit třeba aspoň písničkou. Pár přátel Pár přátel stačí mít, co uměj za to vzít. A nepřestanou hrát, když nemáš chuť se smát. Jen opři se a vstaň a rvát se nepřestaň. Vždyť někdy stačí říct: Jen dál se snaž, ty na to máš. Těch dobrých přátel je v životě vždycky jen pár. Když jste nahoře, máte přátel hrozně moc, ale jakmile spadnete dolů, vnímáte jejich odsun - tím jsem si také prošel. V procentech je to tak devadesát ku deseti. Za těch pár skalních přátel, které mi zůstali, jsem rád a většinou to vůbec nejsou lidé ze showbyznysu. Ruská Máša Ruská Máša není česká Dáša, zatančí zazpívá a pusu dá. Ruská Máša nad zemí sa vznáša, svoje srdce ráda hned všem dá. Ruská Máša! Co já jich znal...! Když jsme s kapelou Kroky jezdívali na měsíční turné do Ruska, vždycky se jich v naší blízkosti našlo několik. Bez nich, bez šampaňského a vodky by se to tam měsíc jinak ani vydržet nedalo. Poupata Když se podaří, co se dařit má, když rozkvete růže z poupěte, když se podaří, co se dařit má, tak je přece krásně na světě. Tahle písnička se hrála na spartakiádě a vůbec se za ní nestydím. Když někde vystupuju, ženský, co na ni cvičily, ji po mně vždycky chtějí. Nonstop Nonstop, krásně a nonstop a s tím, co přijde, mám chuť se rvát. Myslím, že nonstop žiju pořád, tady se nezměnilo nic. Neuvědomuju si, že bych se někdy nudil, žiju naplno. Každý si podle mě chce prožít svůj "diskopříběh", žít nonstop a mít pár přátel. Valčík pro mámu S tebou pocit mám, že je máma blízko, taky jsem jí hrál, jenže žádný disko, valčík jsem jí hrál, myslím tenhle právě, stejně jako dřív, teď zní mi v hlavě. Tím, že se naši rozvedli, jsem toho s mámou prožil hodně, zatímco tátu a sestru jsem si moc neužil. A i když se s mámou někdy neshodneme, pořád je to moje skvělá máma. Nenapovídej Byl jsem vždycky trochu horší žák, tys' říkala mi co a jak, když zoufale jsem u tabule stál, tohle dodneška ti zůstalo, a máš odvahu nemalou, když chceš mi radit ve všem stále dál. To, že jsem ve škole byl horší žák, je pravda. Vždycky jsem přišel ze školy, hodil tašku do kouta a sedl k pianu. To byla moje největší láska. Škola mě nikdy nebavila a z toho důvodu jsem nedokončil ani konzervatoř. Ale základní vzdělání měl i Onassis - a kam to až dotáhnul! Tak se lásko měj A tak se lásko měj, už odcházím, vím, že tím nic asi nezkazím a sotva mě to porazí. Už se nebudem spolu hladit, už se nebudeme nikdy radit, až pak někdo z nás dvou bude v nesnázích. Doufám, že tohle od Marcely nikdy neuslyším.
Na premiéru Angeliky David pozval i herce Hosseina Právě teď má Michal David velký důvod k radosti. Po několika probdělých nocích ve studiu totiž dokončil hudbu k muzikálu Angelika, který by v pražském Divadle Broadway měl startovat 6. března. Se zkoušením se začne ještě do Vánoc. "Myslím, že se to povedlo, i když vměstnat pět filmů do dvou a půl hodin nebylo jednoduché," tvrdí skladatel. Nejvíc ho těší, že hudbou je nadšená i jeho Marcela coby představitelka typické divačky a hudebního laika zároveň. "Představitelka filmové Angeliky, francouzská herečka Michel Mercier, byla svého času náš sexuální symbol. Byla to přece krásná a přitom kultivovaná ženská! Chtěl jsem ji pozvat na premiéru, ale dozvěděl jsem se, že je nemocná. Robert Hossein, představitel filmového hraběte Joffreye de Peyraca, je ale ještě fit, tak doufám, že naše pozvání na slavnostní premiéru neodmítne a do Prahy přijede," svěřil se Nedělnímu Blesku skladatel.
