Zakladatel Olympiku Jeňýk Antonín Pacák (65) přišel o svou největší chloubu! Knír je pryč. "Po čtyřech chemoterapiích jsem bez vlasů, bez vousů, ale bojuju. Chci ještě nějaký ten rok tady na tom světě s vámi být," řekl nám Pacák, když jsme ho přijeli navštívit domů do Měchenic. Na rtech měl úsměv. Právě ho totiž propustili z oddělení krevní transfúze v nemocnici na Karlově náměstí, kde pobýval několik měsíců. Leukémie upoutala Pacáka na lůžko už 2. května a v nemocnici strávil hudebník, malíř a bavič desítky dnů krušných chvil. "Pustili mě domů, prý abych nabral sílu a především náladu na tu velesložitou operaci, která mě vysvobodí. Za měsíc se do špitálu musím vrátit," svěřuje Pacák, který se tentokrát do nemocnice ale těší. "Dám si pátou chemoterapii a po dalších šesti t ýdnech na mně provedou něco unikátního. Autotransfuzi! Prostě se pro mě nenašel dárce kostní dřeně. Tak jsem si ty kmenové krevní buňky musel nastřádat sám," přibližuje nám svou zdravotní situaci Jeňýk. "Ta operace je velmi složitá, drahá a nákladná. Mám strach. Odvahu mi ale nejvíc dodává vidina toho kníru. Ten dělal Pacáka Pacákem, bez něho jsem neudělal v životě nikdy ani ránu. Copak teď můžu jít mezi lidi?" Po autotransfuzi čeká Pacáka rok rekonvalescence, a hurá zase do života! A především do malování. "Bylo mi mizerně, dokonce jsem ztratil chuť vzít do ruky i štětec. Teď bych chtěl zase něco krásného vykouzlit, abych sobě i lidem kolem dokázal, že jsem ještě k něčemu."