Modelka, moderátorka a dnes už i herečka. Jitka Kocurová (27) se z módních mol přesunula před kameru, a to jak filmovou, tak i televizní. Z Telebazaru Zdeňka Izera si odskočila, aby si "střihla" roli průvodkyně Pamely v novém českém filmu Účastníci zájezdu. Jak si poradila s rolí blondýnky v růžových brýlích? Jaký byl sex před kamerou a co na to přítel, fotbalový brankář Aleš Chvalovský? Za co Jitka nejvíc utrácí a kdy se bude vdávat?

Fotogalerie
3 fotografie

Živíte se už jen před kamerou, nebo i modelingem? Modeling už jen zdánlivě. Spíš tyto akce moderuju, od přehlídek po sportovní akce, kongresy, přednášky, to je teď moje práce.

Je větší dřina být na molu jako modelka nebo moderátorka? Určitě jako moderátorka, to máte větší zodpovědnost. Teď už mě to ale baví víc. Když jsem začínala, tak mě modeling neskutečně bavil. Moc jsem se chtěla prosadit, být viděna. Ale moderování? Ten úkol zabavit publikum a vtáhnout ho do děje je na vás. Nejhorší je, když vás lidé neposlouchají. To pak většinou udělám něco, co vůbec nečekali, a v tu chvíli mě začnou poslouchat. Jsem velký improvizér, to jsem se naučila asi hlavně kvůli Zdeňkovi Izerovi.

Z koho jste měla při natáčení Účastníků největší respekt? Lidi, kteří hrají v tomhle filmu, mám strašně ráda. Ještě než jsem dostala nabídku na roli, tak jsem je sledovala v mnoha jiných filmech. Když jsem je pak viděla ve skutečnosti, měla jsem pocit, že je všechny znám. Ale je pravda, že když jsem točila první scénu a měla jsem za sebou Pavla Lišku, nejenže jsem byla vyděšená, že točím, ale vytvořila jsem si v sobě pocit, že strašně zdržuju a musím to zvládnout napoprvé. Chtěla jsem být perfektní a ono to nešlo o to víc, jak jsem byla nervózní. Takže Pavel Liška si se mnou užil o nějakou tu hodinku víc. Ale byl skvělej.

Jakého rekordu jste dosáhla při opakování jednoho záběru? Kolikrát, to nevím. Ale s hercem Ondrou Kovalem (postava hudebníka Maxe, pozn. red.) jsme se nejvíc obávali naší milostné scény. Všichni kolem chodili ve vaťácích, byla šílená zima, my jsme leželi na studených kamenech, všude to píchalo, hrůza. Ale zvládli jsme ji na jedničku. Zádrhel měl teprve přijít.

Jaký zádrhel? Přišla scéna, kdy jsme se měli s Ondrou líbat na schodech. To jsme točili asi tři hodiny. Nešlo jen o líbání, bylo tam moc akcí, přecházela jsem ze smutku do nejistoty, do veselosti a do toho jsem mu měla vytáhnout kondom z kapsy. A na to jsem měla reagovat odmítavě. A ten kondom mi dělal velkej problém. Prý jsem to dělala strašně pomalu. (smích) Já jsem velký perfekcionista, ale pan režisér je minimálně můj dvojnásobek. A to jedině dobře, bez něj by ten film nebyl takový, jaký je, tedy perfektní.

Jaké to bylo, když jste se poprvé viděla na filmovém plátně? Viděla jsem se, jen když jsme dotáčeli ve studiu postsynchrony. Celý film zatím ještě ne. Ale byly chvíle, kdy jsem chytala záchvaty smíchu i já a říkala jsem si: ježiši, to je strašný, Pamela je fakt úplně blbá. Ale ona není blbá, je sladká. Mám tu postavu moc ráda. Je to zkrátka blonďatá Pamelka. Myslím, že ji ze začátku nikdo nebude mít rád, ale na konci to vezmou s nadhledem.

Partner vás taky ještě neviděl? Ještě ne a docela se toho hrozím.

Myslíte, že vás nepochválí? Snad jo, ale mám tam takovou nahou scénu. S tím snad je smířený, doufám, že na mě bude pyšný. Samozřejmě si ze mě dělá legraci. Myslím, že bude nadšený, ale doufám, že tu bude moct být. Práce je práce. Podle toho, jak dopadne jeden jeho důležitý zápas, dostane kratší, nebo delší volno.

Řekněte něco o svém příteli. Jmenuje se Aleš Chvalovský, je fotbalový brankář. Když jsme se seznámili, hrál za Blšany, před rokem podepsal smlouvu a odstěhovali jsme se do fotbalového klubu na Kypr. Zatím jsme v tabulce první, ale je to tam dost vyrovnané, takže musíme bojovat.

My, to znamená ten klub? To znamená ten jejich klub, Aleš a já. (smích) Protože mám pocit, že žiju jeho životem a moc mu fandím, proto říkám my.

Nemají všechny Kocurové ty fotbalisty v osudu? Radka chodí s Tomášem Rosickým... Rozhodně to nebylo v plánu. Nikdy jsem si nemyslela, že budu chodit s fotbalistou. S Radkou toho máme hodně společného. Jen na Miss jsme měly asi pět společných věcí. Ale sestry ani příbuzné nejsme.

Jaké povolání byste nikdy nemohla dělat? Já jsem vystudovala leteckou dopravku, měla jsem pracovat na letišti nebo lítat. Tu školu jsem milovala a dodnes mám letiště ráda. Kdybych už nechtěla dělat v showbyznysu, šla bych na letiště. Ale co bych opravdu dělat nemohla, tak to prodávat v supermarketu. Nebo na poště, kde je těch dvacet okýnek a jen jedno okýnko otevřený. V něm sedí jediná paní, na kterou všichni řvou, proč je otevřené jen to jedno. Já jsem první z těch, kteří se tam ve frontě rozčilují.

V čem jste extrémní? Když mám partnera, tak mu dávám hrozně moc lásky. To je na začátku moc fajn, ale když to trvá pořád a pořád, tak už se to stává nepříjemnou záležitostí. Jsem takové klíště, které se přisaje a hýčká, ale na druhou stranu to vyžaduje i od toho druhého. (úsměv)

Jakou vadu na kráse byste na sobě našla? Já mám problém. Když tloustnu, nabírám na jednom místě, v bocích. A když hubnu, tak tyto partie zeštíhlují jako úplně poslední. Nemám ten nádherný štíhlý pas, který vypadá žensky. Taky mám nárůstek na noze, to má většina ženských, které nosí podpatky a boty do špičky. Ale mám to jenom na jedné noze.

Jste v sexu konzervativní? Ne. Vůbec.

O čem se vám nejčastěji zdá? O sexu. (smích)

Za co nejvíc utrácíte? Za kosmetiku, tu mám ráda. A taky boty. A samozřejmě oblečení. Když vidím něco drahého a mám možnost koupit to se slevou, tak neodolám. Ale když se do něčeho zamiluju, většinou do bot, tak je koupím, i když jsou drahé. Teď jsem se navíc zakoukala do kabelek. V tom ještě nejsem takový přeborník, ale možná k tomu dospěju.

Čí život, jaké osobnosti, byste chtěla prožít? Nikdo z nich neměl život růžový a já bych ho chtěla mít hezký, bez utrpení, bez strastí. Možná bych chtěla být Kleopatra! Jo! Vím, že špatně skončila, ale byla nádherná a s chlapy to opravdu uměla. Svým šarmem dokázala spoustu věcí. Ale asi nemám povahu na to, být taková. Když jsem byla malá, chtěla jsem žít v době filmové postavy Angeliky.

Jsou situace, při kterých byste chtěla být mužem? To jsem chtěla být od třinácti, kdy jsem začala být ženskou. Určitě bych chtěla být chlapem. Vždyť to mají mnohem jednodušší. Založí rodinu, budují kariéru, ano, musí se o tu rodinu postarat, ale je to jejich hobby.

Když jsme u dětí, co vy, svatba, děti...? To se musíte zeptat partnera. Svatba není na obzoru. Já už se chci vdávat od devatenácti a stále nic. Takže pohoda. Neviděla bych to jako katastrofu.