Po pětadvaceti letech se režisér Karel Smyczek (56) dívá na seriál Třetí patro s nostalgií. "Můj zvláštní smutek vyvolává hlavně to, že řada herců, kteří mě provázeli životem jako třeba František Husák nebo Gábinka Wilhelmová, už není mezi námi. Silné pocity zažívám i při pohledu na mladičkou Markétu Fišerovou a Honzu Potměšila. Dnes jsou oba upoutáni na invalidní vozík," říká známý filmový a televizní tvůrce. Seriál Třetí patro se točil v roce 1985 a otevřel cestu do diváckých srdcí pro řadu mladých herců, jako je Jiří Langmajer, Antonín Duchoslav nebo Michal Suchánek. A ženské oči se poprvé se zalíbením zakoukaly do romantického hrdiny Lukáše Vaculíka. "Víte, že původně jsem pro roli mistra odborného výcviku vybral Martina Stropnického? Jenže ve scéně, kde si mistra spletou s učněm, nevypadal Martin věrohodně. Lukáš působil víc chlapecky," vzpomíná Smyczek. Měl tehdy s protagonisty seriálu velmi blízké vztahy, dokonce se mu svěřovali se svými problémy. A taky trochu zlobili. "Byla to silná skupina talentů, točili jsme o prázdninách a oni si je patřičně užívali. Někdy jsem po ránu musel držet kázání, protože probdělé noci byly i u mladých herců před kamerou znát." I když teenageři občas zkoušeli, co režisérovy nervy vydrží, zamiloval si je. "Hlavně Honzu Potměšila jsem měl tak rád, že jsem mu dokonce řekl, že mu dám svou dceru za manželku. A to bylo velké ocenění, protože mám jen jednu!" usmívá se Smyczek.