Za vším hledej ženu. Najdeš ji v pražském Top Hotelu a nebude sama. Dokonce dvanáct oslnivě krásných finalistek České Miss 2006 se tu usídlilo, aby po celý týden přivádělo do mdlob všechny chlapy v okolí. To samozřejmě není ten nejhlavnější důvod jejich pobytu zde. V prvé řadě je třeba nacvičovat na páteční přímý přenos v televizi. Nedělní Blesk to má samozřejmě všechno pod kontrolou. Vloudili jsme se na první den nácviku a tiše sledovali, zda se přihodí nějaká pohroma nebo aspoň mimořádná událost. Loni tu trošičku hořelo (ale skutečně jen maličko), letos jako na potvoru ani plamínek. Dvanáct neuvěřitelně štíhlých dívek sedí na židlích a spořádaně naslouchá pokynům choreografky Ivany Malé. Když se na ně tak díváte, možná vás napadne, zda nemají hlad. Je však vyloučeno pozvat je k vám do restaurace Na Kovárně na guláš se šesti a tři piva. Občerstvení v rohu kongresového centra vyhlíží daleko střízlivěji. Dívky si odtud nosí talířky s ovocem. Hroznové víno, ananas a tak. Avšak jednu, Zuzku s číslem pět, jsme přistihli s koláčem. Bohužel jí asi zhořkl. Na její adresu frčely poznámky ohledně sladkého pečiva asi pět minut a hodně lidí si ji fotilo. "Vy mi ten koláč úplně znechutíte!" volá tmavovlasá Zuzka do objektivů fotoaparátů. "No tak prostě budeš na všech fotkách s koláčem," neuklidňují ji ostatní. Pro krásu se musí trpět, což dokazují i nádherné stříbrné lodičky s podpatky připomínajícími petřínskou rozhlednu. "Jak se v tom proboha chodí?" ptáme se Kateřiny s číslem dvanáct. "Jsou krásný, ale nepraktický," připouští s povzdechem. "Po třiceti minutách máte dost, po hodině si přejete už jen jediné: zbavit se jich." Na nácvik hadího tance je dovoleno obout si něco s podstatně nižším podpatkem. ("Ale tenisky ne!" rezolutně volá choreografka.) Dvě dívky v teniskách se smutně utíkají přezout a tančí se hadí tanec, při němž hrozí, že se vám ruce a nohy nenávratně zapletou a už to nepůjde rozplést. Choreografka dává pokyny k tomu, jak tančit: "Musí to být strašně smyslný, ti chlapi musí slintat. Představte si, že tu opravdu máte nějakýho chlapa, kterýho chcete. Pozor - a už si ho představujte - Vy si snad představujete kocoura Mikeše nebo co." Následuje hurónský řehot, na který reaguje choreografka slovy: "Máme tejden. Nemusíme spěchat. Přestaňte se tak strašně chechtat. To není sranda. Je to tady jak ve školce, jak s dětma. Některé jste strnulé jak v krunýři. Světýlka v očích chci vidět, musíte se rozzářit." O pauze hodlá jeden z fotografů vylákat dívky nahoru do pokojů. "Že byste si vlezly do vany a já bych to vyfotil," objasňuje. Dostává se mu poměrně nesmlouvavé odpovědi: "To tak! Do vany jedině v kožichu." S podvečerem se tu objevují extravagantní modely a dívky se do nich převlékají. Některé z modelů jsou krásné, až oči přecházejí, jiné extravagantní jako Brno. Například blonďatá Zuzana představuje loď: "Ano, jsem normálně loď, za sebou mám plachtu," potvrzuje vesele. Renata si oblékla zvláštní broskvově zbarvenou věc s chocholem a kdosi na ni povzbudivě volá: "Je to hrozný, ale na tobě je to krásný." Jde evidentně o lichotku. Tmavovlasá Zuzka se souká do neobyčejně vysokých holínek (tak vysoké nosívají rybáři, i když patrně z jiného materiálu) a smířlivě podotýká: "No tak budu za štětku." Ubytování si finalistky pochvalují a vyzdvihují zejména vanu, v níž by se prý dal uspořádat prima večírek. (Asi je velká.) Zatím jsou si ještě všechny krásky rovny, ale už v pátek bude jedna z nich ta nejkrásnější. Televizní divák se ocitne v roli Jiříka z Erbenovy pohádky Zlatovláska. Nebohý Jiřík musel též zvolit z dvanácti panen tu pravou. A ještě ke všemu byly celé zahalené - v žádných plavkách!