Obyčejný kluk z malé vesnice u Brna, který ještě před rokem objížděl zákazníky a nabízel kávu Tchibo a lepidla Henkel. Když se začal víc věnovat muzice, přihlásil se na pracovní úřad. Pak přišla SuperStar, kde skončil druhý. Dnes je Petr Bende (27) mediální hvězdou - tiskovky, rozhovory, focení a pracovní schůzky sotva stíhá. Co se stalo z obyčejného kluka? * Když ten kolotoč konečně skončil, nebude se vám stýskat? Určitě bude. Prožil jsem dvanáct týdnů, které byly úplně jiné. Bydlení v krásném pražském hotelu, snídaně a večeře v hotelové restauraci - což bylo super, protože cizinci nás nepoznávali, takže jsme měli aspoň chvíli klid, a mezitím celé dny to, co mě baví ze všeho nejvíc, a to je muzika. Doma jsem za ty tři měsíce spal jen dvakrát.Všichni lidi, které jsem poznal, mi určitě chybět budou - je to, jako když se vrátíte z nějakého tábora, který se opravdu vydařil. * Co pro vás bylo nejsilnějším zážitkem v SuperStar? Asi nikdy nezapomenu na úplně první casting, kdy jsem v Brně stál ve frontě od půl osmé ráno a před porotu se dostal v šest večer. Byla strašná zima, ale zkušenost to byla dobrá. Sám se divím, že jsem neodešel - den předtím jsme hráli jako předkapela No Name na koncertu v Chebu a domů jsem se dostal ve čtyři ráno. Dal jsem si sprchu, najedl se a za chvíli vyrazil pokusit štěstí do fronty na SuperStar. * To, co se dělo potom, vám ale všechno vynahradilo... To bylo nad moje očekávání. Krásné bylo třeba kolo, kdy jsme zpívali swing a kapela byla tak skvělá, že mě to strašně moc povzbudilo. A pak jsme si s Vlastíkem užili sobotní kolo před vyhlášením výsledků. To bylo vážně super. Skvělí byli hudebnící, co s námi hráli, i celý tým, s nímž jsme zkoušeli. A fantastičtí byli i fanoušci! * A doma vám mezitím "odešel" pejsek... Zemřel stářím. Byla to fenka. Bugina. Když jsem ji v osmi letech dostal, byla úplně malinká. Možná je to lepší, že jsem neviděl, jak umírá, protože by to bolelo. * Jaký to byl pejsek? Normální pouliční směs, křížený jezevčík. * Zpíval jste písničky od Robbieho Williamse. Čím vás tak bere? Před dvěma roky jsem byl na koncertě ve Vídni. Ten člověk je šílenec, génius a přitom i hrozně obyčejný. Má skvělou kapelu a skvělou show - byl jsem nadšený. A pak se mi ještě moc líbil koncert Philla Colinse, když byl v Praze, protože dělá něco podobného, co chci dělat já - během koncertu zpívá, hraje na klávesy, na bicí, na kytaru... * Umíte hrát na spoustu nástrojů. Jste samouk? Na klavír jsem chodil osm let, na kytaru mě učil táta a ještě jsem chodil na soukromé hodiny na bicí. Chtěl bych umět i na saxofon, ale to už říkám dva roky, a zatím jsem se k tomu nedostal. * Vlastík Horváth měl jako svého talismana pro štěstí stříbrnou sovičku od Lucky Bílé. Měl jste také něco? Můj talisman je obyčejné trsátko, které u sebe mám pořád. Větší talismany od fanoušků a kamarádů jsem měl na pokoji. * A nějaký rituál před vystoupením? Ve chvílích, než jsem šel na pódium, jsem se vždycky "uklidil" do šatny, sedl k piánu a to mi pomohlo, abych se dokázal soustředit. K tomu, že jsem to celé vydržel a zůstal zdravý, možná dopomohla i slivovička, kterou mě naši zásobovali po celou dobu. * Prý jste v SuperStar poznal dívku, do níž jste se zamiloval... Jsme kamarádi, pořád jsem "na ocet". (smích) * Uvažoval jste už někdy o svatbě? Vážnou známost jsem měl, ale nejdřív jsem chtěl dokázat něco v muzice. Kdyby mi nevyšlo věnovat se tomu profesionálně, tak by to určitě byl velký koníček a musel bych se smířit s tím, že si vydělávat budu nějak jinak. * Co si pořídíte za první honorář? Zatím jsem na tom finančně bledě. Potřeboval bych asi auto, ale svou starou fordku mám rád. Dám ji aspoň spravit, abych v létě dojel na všechna vystoupení a festivaly, kde budu vystupovat. Hrál bych tam ale tak jako tak, rozdíl je jen ten, že teď mě lidi budou víc znát. * Jaké to bylo být "na pracáku"? Na úřadu práce mi fandili, protože věděli, že nejsem z těch, co nechtějí pracovat, ale jdu po jedné věci, a to je muzika. Sám jsem byl zvědavý, kam až dojdu. Pořád jsem hrál a zpíval, ale co můžete chtít za vystoupení, když vás nikdo nezná? * Co vašemu úspěchu říkali sousedé v rodném Újezdu? Asi polovina vesnice přijela na finále v tričkách s nápisem Bende. Byl jsem dojatý a všem chci poděkovat koncertem na našem hřišti 5. července. Piva bude mraky, srdečně zvu každého!