V minulých letech velmi populární a obsazovaná herečka Míla Myslíková (68) už nechce žít! Smrti se nebojí a věří, že se opět narodí v jiném světě. "Těším se, jak se tam probudím, protože tady mě to už nebaví," prozradila Blesku exkluzívně maminka Šafránková z populárních Básníků. Před deseti lety pověsila velmi úspěšnou hereckou kariéru na hřebík, stáhla se do ústraní a přestala komunikovat s médii. Začala psát a dnes má na svém kontě sedm knih. "A taky jsem třikrát utekla hrobníkovi z lopaty," dodává herečka, která se za poslední léta proměnila z platinové blondýny na prošedivělou babičku. "Připadá mi směšné, když má člověk starý obličej, aby se šminkoval, barvil si vlasy a dělal ze sebe někoho, kdo už dávno není," vysvětluje svou proměnu. Za její únavu životem můžou nejen závažná onemocnění, která ji v posledních letech potkala, ale také finanční ztráty. "Naposledy jsem ležela měsíc a půl ve Vojenské nemocnici ve Střešovicích, kde mi zachránili život. Teď už je to naštěstí v pořádku, i když se ještě cítím hodně unavená," vzpomíná na léčení komplikovaného zánětu Myslíková. Kromě zdravotních problémů měla Míla Myslíková nebývalý pech i ve svých finančních záležitostech. Za knihu V zemi Kalevově dostala jen zálohu deset tisíc a poté nakladatelství, jež ji vydalo, zkrachovalo. Mnohem hůř však dopadla při vydání pohádkové knížky Ta naše písnička česká. "Nakladateli z Třebíče jsem půjčila na její vydání sto tisíc korun. Po čase zkrachoval a já o své peníze přišla," smutně přiznává s tím, že ani za své další knihy nedostala žádný honorář. Další finanční ránu, která ji ale na srdci bolí nejvíce, zažila přímo v rodině. Příbuzným půjčila větší částku a oni jí nakonec peníze odmítli vrátit. "Teto, mamka ti vzkazuje, že ti žádné peníze nevrátí, protože ty jsi jí je dala. Na tato slova otevřete jen pusu a už nemáte co říct," říká s tím, že přišla o všechny úspory z dob filmování. Tenkrát ovšem byly honoráře herců zcela odlišné od těch dnešních. "Za Holky z porcelánu jsem dostala patnáct tisíc. Dnešní honoráře hercům nezávidím, jen mě mrzí, že nemám peníze, abych mohla vydat své dvě pohádkové knihy," říká Myslíková. Zatím se snaží sehnat sponzora, jenž by vydání obou knížek s pohádkami, které jsou inspirované našimi lidovými písněmi, finančně podpořil. "Jsem už stará a vůbec nevím, kde bych takového sponzora měla hledat. Je mi moc líto, že sama nemám tolik peněz, ale penze mi stačí akorát na živobytí. Moc mě to mrzí a chtěla bych, aby obě knížky vyšly a zůstaly tu po mně," dodává Myslíková. Bývalá hvězda je bezdětná a žije sama jen se svou třináctiletou jezevčicí Bětuškou. "Být sama je můj osud a nebráním se mu," konstatuje. Nevlastní rádio ani televizi a v podstatě vychází jen před dům, aby vyvenčila psa. Obědy jí donášejí a o úklid a nákupy se stará pečovatelka. Pokud zrovna nepíše, čte. "Dospěla jsem k poznání, že lidský život je tady na zemi pouze krátkou etapou v celkovém bytí člověka. Věřím na reinkarnaci a život po smrti. Koukám se dopředu a snažím se o těchto věcech dozvědět co nejvíc, abych byla připravená, až se probudím na tom druhém světě. Těším se, protože tady mě to už nebaví," dodává Míla Myslíková. Dokonce je přesvědčena, že všechno špatné, co ji v životě potkalo, si zasloužila. "Byl to následek mých provinění z minulých životů. Všechny své hříchy si musíme odčinit," tvrdí Míla Myslíková. Od šedesátých let patřila mezi naše nejobsazovanější herečky. Natočila téměř osmdesát filmů a dodnes dostává zajímavé filmové nabídky. "Před kameru se už nikdy nevrátím!" odpovídá na ně rezolutně. Rozhovor, o němž Míla Myslíková tvrdí, že je posledním, který ve svém současném životě poskytla, přinese Nedělní Blesk. Míla Myslíková se narodila 14. února 1933 v Třebíči. Vystudovala brněnskou JAMU. Po ní působila v Divadle Bratří Mrštíků a ve Státním divadle v Brně. Od roku 1964 byla čtrnáct let členkou činohry Divadla J. Průchy v Kladně a poté členkou Filmového studia Barrandov. Od začátku šedesátých let šla doslova z role do role a natočila skoro osmdesát filmů (Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Metráček, Petrolejové lampy, Tři oříšky pro Popelku, Holky z porcelánu, Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Marečku, podejte mi pero!, Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, Konec básníků v Čechách). Před deseti lety zanechala herectví a dala se na spisovatelskou dráhu.