Ještě před rokem se utápěla v slzách. Vytoužené miminko, po kterém s manželem Karlem Svobodou tolik toužili, bylo v nedohlednu. Po pěti letech marných nadějí se to konečně podařilo a teď je Vendula Svobodová (33) už na počátku devátého měsíce. Chce být pečlivá matka, ale přesto hledá na nezbytnou pomoc chůvu, nejlépe zdravotní sestru. Možná ji teď najde díky Nedělnímu Blesku! Kolik by za svou práci dostávala? "Zaslouží si stejnou mzdu jakou by dostala v zaměstnání. Když se osvědčí, mohla by dostat i víc, ale zatím tuhle pomoc plánuju jen nárazově," tvrdí nastávají maminka, která může porodit každým dnem. Bude Vendula konečně šťastná? Jak se chystá na porod? Ve své vile v Jevanech u Prahy se Vendula a Karel Svobodovi na příchod nového člena rodiny připravují velmi pečlivě. "Bude to kluk, a tak všechno oblečení kupuju do modra. Dupačky, minitrička i malé ponožky jsem si zatím nakoupila tak do věku tří měsíců. Jsem totiž pověrčivá a moc zásob dopředu si dělat nechci," svěřuje se Vendula a dodává, že po dceři Klárce, která před pěti lety zemřela na leukémii, si neschovala nic. "Musela jsem to všechno dát pryč, protože každý kus oblečení vyprávěl svůj příběh." Po tragické smrti, kdy se Klárku nepodařilo vyléčit ani za dva a půl roku, se Vendule i Karlovi svět sesypal jak domeček z karet. Kde najít lék na bolest? Vendula se horečnatě pustila do práce a založila Nadační fond Kapka naděje. Pracovat dokonce nepřestává ani teď ve vysokém stupni těhotenství. "Pomáhat nemocným dětem budu už pořád. Baví mě to a hlavně beru to jako svůj slib, který jsem dala. A nejenom Klárce! Díky zázemí, které mám, se své práci můžu věnovat opravdu naplno, a tak to také dělám. Momentálně to má i tu výhodu, že nepotřebuju chodit na tělocvik pro těhotné, protože pohybu mám dost a pracovat budu, dokud to půjde. Jak to ale bude potom, co se malý narodí, nevím," tvrdí Vendula Svobodová. "Určitě budu ustrašená matka, která bude ochotná spustit ho z očí opravdu jen na minimální dobu. A právě na těch pár okamžiků si pořídím chůvu. Maminka mi bohužel moc pomáhat nemůže, protože se stará o nemocného tátu," vysvětluje. Mateřství si užívá a je ráda, že se miminko narodí na jaře, kdy bude teplo a bude svítit sluníčko, takže si dny plné štěstí vychutná se vším všudy. A kolik zatím přibrala? "Devět kilo. Není to moc, ale asi se to už moc nezmění, protože mi bývá špatně od žaludku. Jiné matky tím trpí na začátku těhotenství, já si to vybírám až teď. Sním půlku housky a cítím se plná a často mě pálí žáha," líčí nastávající maminka ty méně příjemné stránky těhotenství. Různých vyšetření během posledních měsíců absolvovala spoustu a všechny výsledky vyšly v pořádku. Jediné, co Vendulu zamrzelo, bylo, když jí řekli, že vzhledem k tomu, že její dcera zemřela na leukémii, nemůže být dárkyní pupečníkové krve. "Samozřejmě to ale chápu. A jsem ráda, že jsem teď v péči vynikajících lékařů." Těhotenskou poradnu Vendula navštěvuje přímo v pražském IKEMu, kde ji má v péči Petr Cingr. Porod císařským řezem je ale naplánován v porodnici U Apolináře a povede jej Pavel Calda. A třetím mužem u porodu bude Karel Svoboda! Nepřihlásí-li se děťátko o slovo dřív, je porod naplánován na 28. května. "Císařským řezem jsem rodila i tenkrát, ale teď bude všechno jinak. Zůstanu totiž při vědomí, takže věřím, že budu také první, kdo si miminko bude moct pochovat, a na to se opravdu těším. Klárku totiž jako první choval Karel!" Pro svého chlapečka mají Svobodovi připravená jména Jan nebo Jakub. "Možná, že mu ale dáme obě," zvažuje stále Vendula. Poslední měsíc před porodem se se svým manželem pustila do příprav dětského pokojíku. Sousedí s ložnicí a celý je laděný do bíla. Nábytek je ale tmavohnědý. "Minimálně první rok bude náš kluk ale stejně spát v ložnici v postýlce vedle nás. S Klárkou to bylo také tak a možná, že jeho budeme víc rozmazlovat a necháme ho spát u nás v ložnici ještě dýl, i když plánovat si nic nechci. Všem, co nám drží palce a píšou mi dopisy, děkuju," vzkazuje Vendula. Jenom od ledna totiž dostala kolem tří tisíc dopisů a takovým množstvím se u nás může pochlubit už jen Karel Gott. A šťastná maminka se na všechny dopisy, někdy i s vypětím všech sil, snaží odpovídat sama. "Často v nich jsou příběhy, s nimiž se lidé jen tak nesvěřují, a toho si vážím! Vím, jaké to je, když někdo ztratí blízkého člověka, ale věřím, že karta se vždycky obrátí a pak se na člověka zase usměje štěstí."