Radka Kocurová (22) už přes dva roky vlastní srdce fotbalové star Tomáše Rosického (24). Na karvinskou rodačku, missku, modelku a rosničku je stoprocentní spoleh, alespoň v předpovědi počasí na Nově. K povolání rosničky se odhodlala společně s další modelkou Lucií Váchovou. Jak často se vidí se svým přítelem? Vezmou se? Líbí se Tomášovi, že má doma rosničku? Kde by Radka zřejmě byla nebýt soutěže Miss? Jste s Tomášem spolu už přes dva roky. Přemýšlíte už o něčem, jako je svatba, děti, život v Německu? O budoucnosti se nebavíme, žijeme přítomností. Takže ani svatbu, ani děti zatím neplánujeme, jsme oba mladí. Jak často se vůbec vidíte? Jak to jde. Já si občas vezmu volno a jedu za ním. A Tomáš sem zase jezdí na zápasy s národním týmem. Co je pro vás příjemnější, když se o vás mluví jako o modelce a moderátorce, nebo partnerce fotbalového virtuóza? Určitě to první. Každý je rád za to, co dělá. Není moc dobré, abych měla jen vizitku jako přítelkyně Tomáše Rosického. Doufám, že mě lidi berou jako modelku a rosničku. Někteří muži těžce snáší, když jsou jejich partnerky samostatné. Nevadí Tomášovi vaše kariéra? Určitě nevadí. Co budete dělat za pár let, až skončíte s modelingem? Na to mám jednoduchou odpověď. Ještě před několika lety jsem všechno plánovala a spousta z těch plánů nevyšla. Takže jsem se naučila neplánovat, abych nebyla zklamaná. Jinými slovy nevím, co bych chtěla dělat. Tak jak přišlo zčistajasna moderování počasí, myslím, že přijde i něco jiného. Když ráno moderujete, vysíláte na živo. Máte nějaký rituál, než stoupnete před kameru? Ano. Musím se pořádně rozdýchat. (smích) Trpím obrovskou trémou, alespoň prozatím. Doufám, že se to spraví, že je to lepší a lepší. Neříkám, že jsem dobrá, protože moje začátky ve Snídani byly katastrofické přeblepty. Nevěděla jsem, co mám říkat, kolem mě bylo plno lidí, všichni se bavili, nesoustředila jsem se. Prostě špatné. Samozřejmě učený z nebe nespadl, jak si asi myslí někteří lidi, co mi posílají hodně divné dopisy. Máte moderátorský vzor? Chtěla bych být sama sebou a ne se po někom opičit. Ale pokaždé se dívám na Karlu Mráčkovou a Michala Jančaříka. Oba to už dělají strašně dlouho a myslím, že se od nich mám co učit. Jak se Michal s Karlou tvářili na to, že jim do řemesla začaly fušovat dvě modelky? Postavili se k tomu naprosto profesionálně a od začátku nám pomáhali. Třeba jsme se s Luckou Váchovou bály, na koho padne Silvestr, Karla nás osvobodila a ochotně si ho vzala. Zkrátka nám vyšla vstříc, a to se cení. Jak se líbíte Tomášovi jako rosnička? Myslím, že párkrát mě viděl, ale o tom, jak se mu líbím, jsme se nebavili. Řešíme spolu zajímavější věci. Zajímají se o vás jiní chlapi, když vědí, že je Tomáš daleko? Zajímají. Nebudu říkat, že ne, to bych lhala. A líbí se vám některý? Nechcete mít nějakého v záloze? Taková já nejsem. Mám Tomáše, a tím to hasne. Ani si neříkám: Kdyby náhodou... Jak to na vás ti chlapi zkoušejí? Úplná klasika. Zvou mě na večeře, na kafíčka, na takové dýchánky, které já zatím odmítám. Odolávám. Už váš vztah s Tomášem prošel nějakou krizí? Na žádnou si nevzpomínám. Jak berou Tomáše vaši rodiče? Úplně normálně. Mají ho rádi, tak jako by měli rádi každého partnera po mém boku. Bylo těžké pro vaši rodinu, když jste odešla z Karviné žít do Prahy? Pro moje rodiče to byl docela šok, protože jsem se do Prahy přestěhovala doslova ze dne na den. Teď si na to postupně všichni zvykáme, ale ještě to není ono. Kdybych měla možnost dělat práci, kterou zrovna mám, v Karviné, byla bych tam. Jsem smutná a jsem moc ráda vždycky, když mě tu naši navštíví. Jste jedináček? Ne. Mám bratra Martina, má šestadvacet let. Je na ségru pyšný? Napsal mi jednou esemesku, která mě hodně potěšila, že je na mě pyšný. Měla jsem v tu chvíli slzičku v oku, protože jsme se s bráchou vždycky mlátili a nadávali si, tak jak to mezi sourozenci bývá. Nestane se vám někdy, když přijedete domů, že máte na stole nachystané fotky k podpisu? Párkrát se to stalo, ale spíš mám doma vždycky naskládané fotky, které vyšly v novinách. Naši mi to vystřihujou a dávají do alba, abych měla co ukazovat dětem. Občas se stane, že babička vystřihne jinou fotku a myslí si, že to jsem já. Kdo je největším kritikem vaší práce? Hodně mě sleduje rodina, ale oni ví, že jsem citlivá, a tak mě s kritikou šetří. Nicméně mým dobrým kritikem je Lucka Váchová. Navzájem si říkáme, co se nám povedlo a co ne. Je to pro mě příjemné, tohle beru. Kdybyste mohla vrátit dobu a rozmyslet si znovu účast na Miss, šla byste ještě do toho? Dala mi nové zkušenosti. Nebýt Miss, tak jsem zůstala v Karviné a asi bych seděla za přepážkou v bance. Anebo možná taky ne, protože je tam velká nezaměstnanost. Třeba bych byla na "pracáku". A jako holka z Karviné bych se s Tomášem asi neseznámila. Říkáte, že byste byla za přepážkou? Vystudovala jsem totiž obchodní a bankovní akademii. Nejspíš bych to tedy směřovala tímhle směrem nebo možná na vysokou školu. Nic jiného by mi nezbylo. To jste se dost minula povoláním. Kdybych zůstala v Karviné, byla bych ráda i za tu přepážku, protože se na jedno volné místo hlásí dvacet lidí. Ale teď si to nedokážu představit. A vzala byste si horníka, měla pět dětí... Možná i víc. (smích) Jeden můj kamarád je do hornictví zamilovaný a několikrát mi nabízel, jestli se chci stát ženou horníka. Vždycky se tomu pobaveně zasmějeme. Má doma dokonce i hornickou výstavku.