Karel Gott (65) převrací Mělník na ruby. Od pondělka se tam denně kvůli našemu Slavíkovi sjíždí na 40 autobusů z celé České republiky a sál pro dvaapůl tisíce lidí je narván k prasknutí. A davy šílí. Nejen v obrovité hale, ale i před ní. Ti, co už nesehnali vstupenky, chtějí alespoň svého Káju spatřit jedním okem, a tak hodiny čekají, než přijede a alespoň kolem nich projde. Karel má smlouvu na šest koncertů po 40 minutách. Zpívá ale čistou hodinu. "Nechtějí mě pustit z pódia, a tak přidávám. Atmosféra je tak vřelá jako ve staré dobré Lucerně," říká zpěvák. A že to není žádný "plejbek"! Nové písně zpívá Karel za doprovodu orchestrální nahrávky a ty "oldies", které už znají všichni nazpaměť, jen za doprovodu piana Pavla Větrovce. A právě ty přivádějí Karlovy fanoušky do transu. "Ono to s tím pianem zní tak krásně čistě," pochvaluje si zpěvák. Co na tom, že skandující davy před koncertem absolvovaly předváděčku rozmanitého spotřebního zboží, které si mohly koupit. Tím spíš byl celý zájezd na Karla Gotta natěšen. A náš Slavík? Ten bere za samozřejmost, že každá firma, která koncert pořádá, něco vyrábí. A když to vyrábí, tak to předvádí a prodává... "No jistě. A já zase prodávám své písně a svůj hlas a svoji živou přítomnost," konstatuje Karel. Pro každého zpěváka je nejdůležitější přeplněná spokojená hala a tu má Karel v Mělníku každý den. Když jde totiž Gottův koncert do finiše, lidé tleskají a zpívají se svým idolem vstoje. "A to člověka potěší, že výkon, který předvedl, se lidem líbí. To je ta naše největší odměna," přiznává zpěvák a s potutelným úsměvem ještě říká: "Na stěnách v hale mají na fotografiích všechny, kdo tu přede mnou vystupovali. A jak jsem to tak viděl, už nemohli čekat na nikoho jiného než na mne."